reklama

Průvodem 17. listopadu 1989 pokračovalo povolené studentské shromáždění na Albertově, kterého se tehdy zúčastnilo asi 15.000 lidí. Na pochod se vydali zhruba o dvě a půl hodiny později než dnešní účastníci, tedy kolem 17:00. Zhruba po hodině pak na Vyšehradě oficiální část akce skončila položením květin, zapálením svíček a zpěvem hymny. Většina přítomných pak ještě pokračovala do centra. Na Národní třídě je zastavila policie. Policejní kordony postupně stlačovaly dav, prchající lidi příslušníci bili. Po 21:00 byla demonstrace rozehnána.

Pořadatelé připravili pro dnešek kytice narůžovělých růží, jednotlivé květy na Vyšehradě rozdávali. Květiny nesli i demonstranti v listopadu 1989. Po cestě se je pak snažili dávat příslušníkům bezpečnosti za jejich štíty.

Na Vyšehradě na pódiu vystoupili se svým svědectvím lidé, kteří v průvodu před 30 lety byli. Popisovali své vzpomínky na dění na Národní třídě. Mluvili o výpadech tehdejších policistů proti demonstrantům, o útěku Mikulandskou ulicí či o ukrývání se potmě ve vchodech okolních domů. Připomněli také falešnou zprávu o úmrtí studenta Martina Šmída. Shodli se na tom, že této informaci bez pochybování po svém zážitku z místa policejního zásahu uvěřili.

Z Vyšehradu se účastníci přesouvali na náplavku, kde u připravených instalací pokládali květiny a zapalovali u nich svíčky. Pokračovalo se pak na Národní třídu na řadu dalších akcí. Policie na twitteru uvedla, že na průvod dnes dohlížely desítky policistů.

Při zásahu na Národní třídě v roce 1989 utrpělo zranění přes 560 lidí. Z 1600 zasahujících příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) byly obžalovány tři desítky, většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty. Za použití násilí vůči demonstrantům byl na 14 měsíců do vězení v roce 1994 odsouzen bývalý major SNB Zdeněk Šípek. Trest čtyři a půl roku vězení v roce 1990 dostal bývalý nadporučík Jaroslav Oudrán, který hodinu po skončení zásahu bezdůvodně fyzicky napadl a zranil ženu. V roce 1992 byl propuštěn na podmínku.