Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko si připomíná 17. listopad. Lidé na Národní třídě vypískali Rakušana, na Pavla křičeli

Připomínka 17. listopadu na Národní třídě v Praze (2024) Fotogalerie +12
Připomínka 17. listopadu na Národní třídě v Praze (2024)
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česko si dnes připomíná události 17. listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. Politici se schází u Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i na Národní třídě.

Oběti tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která otřásla veřejností v loňském roce, si dnes připomněli účastníci pietní akce na náměstí Jana Palacha v Praze.

Mezi přítomnými byli zástupci Senátu, včetně jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS), i rektorka univerzity Milena Králíčková. Setkání se neslo v duchu vzpomínek na tragické události a úcty k obětem, jejichž osudy zůstávají navždy zapsány do historie této univerzity.

Na jiném místě Prahy, konkrétně u Hlávkovy koleje, se zároveň konalo pietní shromáždění na památku událostí spojených se 17. listopadem 1939. Tento den připomíná nejen brutální zásah nacistických okupantů proti studentům, ale také odvahu mladé generace, která se tehdy postavila na odpor. Shromáždění se účastnila řada významných osobností, které položily květiny a uctily památku studentů.

Na Národní třídě v Praze si lidé připomněli události 17. listopadu 1989, jež vedly k sametové revoluci a pádu komunistického režimu v Československu. 

U pamětní desky zapalovali svíčky, pokládali květiny a vyjadřovali svůj vděk i názory na současnou politickou situaci. Události se zúčastnili také významní politici, včetně prezidenta Petra Pavla nebo předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba.

Příchod prezidenta Pavla provázel smíšený ohlas. Část davu na něj pískala a skandovala „Hanba“, zatímco jiní volali „Děkujem“. Pavel reagoval s nadhledem a zdůraznil potřebu dialogu.

„Kritizovat umí každý. Lepší než křičet na Národní třídě je navrhnout, co zlepšit, a naslouchat si,“ uvedl prezident. Pro ČT24 přiznal, že ho mrzí, že v minulosti proti komunistickému režimu nevystupoval. „Jako voják jsem tehdy nemohl, ale konec režimu vnímám jako svou druhou šanci,“ dodal.

Na místě byl také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který byl rovněž přivítán pískotem. Reagoval slovy, že svoboda, kterou si lidé před 35 lety vybojovali, zahrnuje i právo na protest proti vládě. „Vidíme, že si lidé připomínají 17. listopad a užívají si tu svobodu, kterou mohou konzumovat. Patří k ní i to, že se křičí na politiky, kteří zrovna vládnou,“ poznamenal.

Rakušan zdůraznil, že navzdory některým problémům žít ve svobodě je lepší. „Za svobodu je třeba bojovat a bránit ji,“ uvedl. Vyzdvihl odvahu studentů, kteří v roce 1989 čelili brutálnímu komunistickému režimu, a označil je za klíčové hybatele změn.

Rakušan označil vzdělanou mladou generaci za největší tvůrčí sílu budoucnosti. „Doufám, že mladí lidé tuto zemi posunou a střední a starší generaci postupně vystřídají,“ uvedl. 

Témata:  17. listopadu Vít Rakušan Petr Pavel

Související

Aktuálně se děje

16. listopadu 2024 20:44

Princ Harry si stanovil podmínky. Když je královská rodina splní, vrátí se

Usmíření mezi princem Harrym (39) a královskou rodinou se zřejmě hned tak nedočkáme. Odcizený vévoda ze Sussexu má údajně několik podmínek, za kterých by se mohl vrátit ke svým královským povinnostem. Klíčovou roli v tomto rozhodnutí hraje jeho bratr princ William (42) a otec, král Karel III. (75).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Připomínka 17. listopadu na Národní třídě v Praze (2024)

Češi jsou nešťastní. Situace se po roce 1989 nevyvíjela podle jejich představ, tvrdí víc jak polovina národa

Sametová revoluce, která začala 17. listopadu 1989, byla zásadním historickým okamžikem, jenž vedl k pádu komunistického režimu a přechodu České republiky k demokratickému zřízení. Po pětatřiceti letech od této události se však ukazuje, že česká společnost není s vývojem země zcela spokojena. Aktuální průzkum agentury SANEP odhalil řadu názorů a postojů, které poukazují na hlubší nespokojenost s politickou a ekonomickou situací, ale i na nejednotné vnímání sametové revoluce samotné.