I v Česku, které do dnešního dne vydalo více než 450.000 víz, podle Rakušana platí, že zhruba 20 procent odešlo zpět do své země.

"Pokud někdo v mezidobí odešel na Ukrajinu, žije na Ukrajině, už mu byla vydaná dočasná ochrana v některém ze států EU, tak má právo se v případě, že mu podmínky nedovolí na Ukrajině zůstat přes zimu, se do EU vrátit," řekl ministr.

Podle Rakušana lze předpokládat, že se lidé vrátí, počet běženců v Evropské unii by tak mohl vystoupat až k pěti milionům. Česko by podle něj zvládlo přijmout maximálně půl milionu lidí. "Dlouhodobě říkám, že abychom byli schopni poskytnout důstojné ubytování, tak cokoli co bude nad půl milionu příchozích už je velká zátěž, jak pro zdravotní systém, tak pro vzdělávací systém, ale především pro důstojné ubytování. V zimě určitě nebude možné někde stavět improvizované stany, situace bude mnohem složitější," dodal Rakušan.

Dočasnou ochranu EU poskytuje zatím do konce března příštího roku. Evropská komise se už dohodla na prodloužení o další rok, projednají to členské státy.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo uprchlíkům 453.725 víz k ochraně. Podle dřívějších informací zhruba třetinu uprchlíků tvoří děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Kolik běženců v Česku přesně pobývá, není známo.

Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta měla vyjádřit jasnou podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a rovněž podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny. Česká delegace přijela do Kyjeva krátce poté, co se ukrajinská metropole opět stala terčem ruského vzdušného útoku.