Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je jich aktuálně kolem 300.000 a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje. Důvodem je podle něj mírnější zima na Ukrajině a postup ukrajinských obránců.

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. Pokud běženec z Ukrajiny neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce letošního září nedostaví k vyznačení vízového štítku, dočasná ochrana mu zanikne.

"K žádné další zásadní migrační vlně nedochází," uvedl ministr. Důvodem je podle něj mírnější zima na Ukrajině a postup ukrajinských obránců. Česko se podle Rakušana navíc snaží pomáhat vnitřně vysídleným v rámci Ukrajiny.

Místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) se pozastavil nad tím, že vláda novelu prosadila ve Sněmovně zrychleně ve stavu legislativní nouze. Rakušan poukázal na potřebu přijmout nová pravidla včas před koncem března. Podle ministra panovala reálná obava z toho, že by opozice ve Sněmovně zabránila zkrácenému schvalování novely jinou formou.

Novela umožní zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace bez nutnosti osobní návštěvy pracoviště vnitra.

Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednoduší postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.

Vláda chystá podle ministra další novelu "lex Ukrajina", která převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro. Předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.

Uprchlíci by podle chystané novely mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. Podle Rakušana využívá nouzové ubytování 30 procent uprchlíků, ostatní jsou ubytováni komerčně nebo u příbuzných. Nyní prostory pro nouzové ubytování zajišťují kraje. Tvoří je ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním pak 350 korun.

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny kabinet jmenoval Kopečného

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny dnes kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) jmenoval bývalého náměstka na ministerstvu obrany Tomáše Kopečného. Novinářům to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který návrh předložil.

Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout.

Nový zmocněnec bude podle Lipavského koordinovat českou humanitární, rekonstrukční, obrannou či hospodářskou pomoc Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko. Kopečný má v tomto ohledu propojit jednotlivé resorty a hovořit za Česko navenek při domlouvání mechanismů mezinárodní spolupráce.

Zřízení pozice je podle Lipavského logickou reakcí vlády na vývoj bezpečnostní a mezinárodní situace. "Protože máme celou škálu aktivit ať už vládních, podnikatelských nebo nevládních subjektů, tak jsme přikročili k tomuto kroku, abychom byli dostatečně efektivní a akceschopní z hlediska koordinace," dodal šéf diplomacie.

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) už nyní jednotlivé resorty dělají řadu aktivit, poskytují pomoc a zároveň další plánují a připravují. Nevládní organizace a firemní sektor také vyvíjí své aktivity. Uvedl, že například ministerstvo životního prostředí už se zapojilo do sanačních prací.

Také podle místopředsedy vlády Ivana Bartoše (Piráti) Česko posílá materiální, humanitární či vojenskou pomoc, zároveň už se na některých osvobozených místech prakticky začíná s obnovou.

Česko se chce podle tiskové zprávy úřadu vlády zaměřit zejména na obnovu Dněpropetrovské oblasti. Nový zmocněnec bude také předsedat české části stálé pracovní skupiny pro rekonstrukci Ukrajiny, která bude zřízena v česko-ukrajinské Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.

Kopečný mimo jiné stál u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kopečný přišel na ministerstvo obrany v květnu 2013 z neziskového sektoru. Profiloval se jako expert na obrannou průmyslovou spolupráci. Pomohl také vytvořit systém spolupráce se zahraničím, vyvrcholením této snahy bylo založení Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která zajišťuje vládní podporu českým firmám působícím v obranném a bezpečnostním průmyslu při prodeji vojenského materiálu na mezivládní úrovni.

Vláda v říjnu schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou dá Česko mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované loni a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země.

Kopečný: České firmy mohou Ukrajině pomoci v energetice, dopravě či obraně

České firmy mohou Ukrajině pomoci například v energetice, dopravě, obranném průmyslu nebo se zdravotnickými technologiemi. ČTK to dnes řekl nový vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Funkci kabinet zřídil dnes a rovnou do něj bývalého náměstka na ministerstvu obrany jmenoval.

Hlavním cílem je podle Kopečného propojit všechny už fungující složky státu, ale také nevládního sektoru a dalších organizací tak, aby Česko bylo účastno při pomoci Ukrajině co nejvíce a aby bylo schopné prosadit se svými technologiemi a firmami.

"Rekonstrukce se bude týkat v podstatě všech průmyslových a ekonomických sektorů, protože ta destrukce je v mnoha místech Ukrajiny absolutní. Často nezbývá z normálního lidského života vůbec nic," uvedl Kopečný. Česko by se mělo podle něj soustředit na energetiku, dopravu, dodávky vojenského materiálu, ale také na výstavbu mobilního ubytování nebo náhradních škol či školek.

Zmínil i zdravotnické technologie, letecký a stavební průmysl. Česko by se ale mohlo zapojit také do dekontaminace a odminování některých oblastí.

Zřízení pozice zmocněnce vychází podle Kopečného z toho, že velké diskuse nejen západního světa, ale i dalších aktérů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan, zahrnují to, že je potřeba rekonstruovat zničené firmy, energetické rozvodny či další zařízení okamžitě.

Obzvláště urgentní je podle bývalého náměstka pomoc nyní v zimě. Rusko v posledních měsících stále více cílilo na energetickou infrastrukturu, aby Ukrajinu uvrhlo do stavu bez světla a tepla a demoralizovalo tamní občany.

Kopečný chce úzce spolupracovat mimo jiné s Tomášem Pojarem, tedy s poradcem pro národní bezpečnost, a bude se snažit o koordinaci pomoci všech resortů. "Je spousta aktérů, kteří pomáhají a do Ukrajiny dováží to, co je potřeba, i v dalších složkách státu, ale také mimo něj," poznamenal.

Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout.

Stál mimo jiné u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.