Několik senátorů, současných a bývalých poslanců, europoslanců a dalších osobností veřejného života vyzývá představitele států Evropské unie, aby prosadili co nejrychlejší uvalení sankcí vůči osobám odpovědným za represe proti demonstrantům v Bělorusku.
Napsali to v otevřeném dopisu k pondělnímu jednání unijních ministrů zahraničí. Vybízejí také k využití všech možností evropské diplomacie k zastavení ruského vměšování v Bělorusku či k poskytnutí finanční podpory běloruské občanské společnosti.
Signatáři také požadují, aby unijní státy uznaly za představitelku Běloruska Svjatlanu Cichanouskou. Má podle nich veřejný a morální mandát zajistit klidné předání moci v Bělorusku novým legitimním představitelům, kteří budou zvoleni ve svobodných volbách. Cichanouská byla hlavní opoziční kandidátkou v běloruských prezidentských volbách z 9. srpna.
Podle běloruských úřadů získala deset procent hlasů a vítězem byl pošesté vyhlášen prezident Alexandr Lukašenko s více než 80 procenty hlasů. Opozice pokládá tyto výsledky za zfalšované, odmítla je uznat i Evropská unie. Sankce proti osobám odpovědným za represe vůči demonstrantům by měly být pravidelně revidovány a případně zpřísňovány a rozšiřovány, navrhují signatáři. Týkat se mají i Lukašenka a jeho nejbližšího okolí.
Poslední vývoj v Bělorusku podle signatářů ukazuje, že Lukašenko na dosavadní unijní výzvy nereaguje. "Naopak dochází čím dál intenzivněji nejen k systematickému porušování základních lidských práv, ale i samotných běloruských zákonů ze strany představitelů oficiálních státních institucí," uvádějí. Za alarmující považují, že Lukašenko jedná o dalším vývoji s Ruskem, ačkoliv není legitimním prezidentem. "Tato zákulisní jednání mohou znamenat ohrožení suverenity nezávislého Běloruska a to za záruku osobní záchrany a bezpečnosti Lukašenka," stojí v dopisu.
Signatáři také vyzývají k využití nástrojů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ke zprostředkování dialogu se všemi složkami běloruské společnosti a vyšetření a potrestání zločinů proti lidskosti, ke kterým v Bělorusku došlo. Unie by podle nich podobnými kroky mohla předejít mnohem vážnějším dopadům krize na Evropu a běžné lidi v Bělorusku.
Dopis podepsali například senátoři David Smoljak (za STAN), Jan Horník (STAN), Václav Hampl (za KDU-ČSL) a Jiří Oberfalzer, poslanci Miroslava Němcová, Pavel Žáček (všichni ODS), František Kopřiva a Jan Lipavský či europoslanci Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa (všichni Piráti). Podpis připojili i zpěvačka Marta Kubišová, dokumentaristka Olga Sommerová, Dagmar Havlová či socioložka Jiřina Šiklová.
O sankcích budou jednat ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí. Měli by se také setkat s Cichanouskou, která odpoledne promluví v Evropském parlamentu.
Témata: Bělorusko, sankce, EU, Česká republika, Miroslava Němcová, Alexandr Lukašenko, Svjatlana Cichanouská
Související
16. listopadu 2024 13:11
23. října 2024 21:29
27. září 2024 19:13
8. září 2024 11:32
26. srpna 2024 10:15
20. srpna 2024 13:43
