Chyběl tedy předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu, což je nesprávný úřední postup, případně nezákonné rozhodnutí v trestním řízení. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou, na rozhodnutí čekal Zadeh skoro dva roky, zjistila ČTK z databáze soudu.

Zadeh žádal od ministerstva spravedlnosti 2,8 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Konkrétně si nárokoval 1,5 milionu za údajnou nezákonnost vazby, jeden milion za její nepřiměřenou délku a dalších 300.000 korun za neúměrnou délku vazebních řízení. Svůj pobyt v cele už dříve označil za "protiprávní dvouletý únos".

Neuspěl ani u Obvodního soudu pro Prahu 2, ani u Městského soudu v Praze. Podle justice by bylo předčasné zkoumat v civilním řízení, zda vazba byla zákonná a zda při ní Zadeh utrpěl nějakou újmu - nárok je zapotřebí uplatnit nejdříve v samotném trestním řízení. Stejný názor měl i Nejvyšší soud

V ústavní stížnosti Zadeh tvrdil, že obvodní soud rozhodl, aniž by odpovídajícím způsobem zjistil skutkový stav a aniž si vyžádal spis. Obhajoba poukazovala na řadu důvodů, pro které lze vazbu považovat za nezákonnou. Civilní soudy všech stupňů se argumentací odmítaly zabývat, stálo ve stížnosti.

"ÚS poté, co posoudil argumenty stěžovatele a konfrontoval je s obsahem napadených rozhodnutí, pochybení dosahující ústavněprávní roviny neshledal," reagovali ústavní soudci.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Na svobodu se dostal díky kauci začátkem roku 2016. V prosinci téhož roku však putoval do cely znovu, tentokrát kvůli obvinění z ovlivňování svědků v daňové kauze.

Brněnský soud Zadeha poslal za ovlivňování svědků na osm let za mříže. Loni si pak dohodl se státním zástupcem v daňové kauze souhrnný devítiletý trest. Obě rozhodnutí jsou pravomocná. I kvůli tomu, jak dlouhou dobu strávil ve vazbě, se Zadeh loni dostal podmínečně na svobodu. Odpykal si zhruba 6,5 roku.