reklama

Podle odborníků bude léčba pacientů s covidem-19 založená do budoucna kvůli omikronu spíše právě na protivirových lécích, protože na něj nezabírají současné monoklonální protilátky.

Problém s antivirovým lékem paxlovid od Pfizeru je podle Válka v tom, že firma nedokáže říct, kdy je dodá. "Chci mít jistotu, že ten lék nedostanu v listopadu, ale že ho dostanu v březnu, pokud máme ze státního rozpočtu utratit téměř dvě miliardy," řekl Válek. Média v posledních dnech informovala, že jen záloha má být 250 milionů, což by mohl být v rozpočtovém provizoriu problém. "Stoprocentně nejsou problém peníze," řekl k tomu Válek.

Lék má podle něj zatím objednaná jediná evropská země. Válek chce jednat i s dalšími státy a znát strukturu jejich smlouvy, než se o nákupu pro české pacienty rozhodne. "Účinkuje (paxlovid) proti všem mutacím, včetně omikronu," řekl ministr.

Předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý ČTK před koncem loňského roku sdělil, že až varianta koronaviru omikron v Česku převládne, přestanou lékaři monoklonální protilátky podávat. Ještě před Vánocemi je dostávalo kolem 4000 lidí týdně. Pomáhaly u nich předejít vážnému stavu, který by je ohrožoval na životě. Dostal je po nakažení koronavirem také prezident Miloš Zeman.

Lék paxlovid má podle Pfizeru až 90procentní účinnost při prevenci hospitalizace a úmrtí u vysoce rizikových pacientů. Paxlovid i molnupiravir mají formu tobolek, což je výhoda proti monoklonálním protilátkám. Ty se musejí podávat formou infuzí v nemocnicích.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v prosinci udělil paxlovidu mimořádné povolení. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) tak zatím neučinila, ale uvedla, že členské státy mohou používat paxlovid brzy po diagnostikování infekce, i když agentura ještě nedokončila úplné přezkoumání za účelem schválení regulačními orgány. Stejné doporučení vydala i pro molnupiravir.