Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Válek: První kroky bude omezení neakutní péče a navýšení kapacit PCR

Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
Foto: Facebook Vlastimil Válek (TOP 09)

Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by jako první tři kroky v boji s covidem-19 sjednotil postup léčby při využití monoklonálních protilátek, dočasně omezil plánovanou a neakutní péči k rovnoměrnému zatížení nemocnic a výrazně navýšil kapacity PCR testů. "Jejich efekt uvidíme téměř okamžitě," napsal dnes na twitteru. Vyjádření současného vedení ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.

Monoklonální protilátky jsou léky podávané jako infuze rizikovým pacientům krátce po nákaze novým typem koronaviru. Podmínky podávání stanovilo ve svém odborném stanovisku sedm odborných lékařských společností od praktických lékařů po lékaře z intenzivní péče. Podle něj se mají podávat nejpozději sedm, výjimečně deset dní po prvních příznacích nákazy.

Mezi pacienty, kterým lékaři protilátkové léky zejména doporučují, patří podle dubnového stanoviska lidé po transplantacích orgánů, pacienti s poruchou imunity nebo léčení imunosupresivními léky, které omezují činnost imunitního systému, nebo léčení kortikosteroidy, lidé léčení s rakovinou nebo hemato-onkologickým onemocnění, s některými druhy autoimunitních neurologických nemocí, s diabetem prvního typu nebo druhého typu v kombinaci s obezitou nebo vysokým krevním tlakem, lidé s poruchou ledvin vyžadujícím dialýzu, s vyššími stadii chronické obstrukční plicní nemoci, trombofilními stavy, nervosvalovými onemocněními nebo morbidní obezitou.

V době malého množství pozitivních případů a malého zájmu o protilátkové léky byla kritéria rozšířená. Podle aktuálních indikačních kritérií, která zveřejnila například Fakultní nemocnice Bulovka, je možné jejich podání každému nad 65 let a lidem nad 55 let, kteří mají zároveň chronické onemocnění srdce nebo plic. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková na začátku října uvedla, že je může dostat každý pacient v riziku. Po pozitivním testu na koronavirus je dostal před několika dny i prezident Miloš Zeman.

K omezení neakutní a plánované zdravotní péče, které navrhuje Válek, kvůli vysokým počtům pacientů s covidem-19 přistupují jednotlivé nemocnice. Podle informací ČTK se návrhem dnes ráno zabýval i centrální řídící tým, na ministerstvu zdravotnictví ale nemá podporu. Zákaz neakutní péče platil v nemocnicích naposledy od 31. prosince loňského roku. Válek už dříve uvedl, že by byla třeba lepší distribuce nakažených mezi zařízeními.

Více zasažené jsou v současné době moravské kraje, kde některé nemocnice hlásí zahlcení pacienty s covidem-19. Dochází i k převozům pacientů mezi zařízeními, minulý týden byly transportovány téměř dvě desítky pacientů z Brna do Prahy, dva vrtulníkem.

Podle odborníků by byly třeba v Česku kapacity PCR testování zhruba 200.000 testů denně. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) dnes uvedl, že několik dní po sobě bylo zpracováno přes 100.000 PCR testů. "Je tady možnost na základě rozhodnutí vlády povolat zdravotníky mimo nemocnice. Budeme to zítra (v úterý) mít na Centrálním řídicím týmu a Radě vlády pro zdravotní rizika, jak kapacity dál navýšit," uvedl dnes.

Ministerstvo od pondělí snížilo podíl pozitivních testů, které musí laboratoře znovu vyšetřovat metodou takzvaného diskriminačního PCR. Tím by se kapacity měly částečně navýšit pro nové testy. V některých regionech ale lidé na termín PCR testu čekají i několik dní.

Témata:  Ministerstvo zdravotnictví Vlastimil Válek

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 18:02

4. prosince 2025 16:46

4. prosince 2025 13:38

Mareš prozradil novinky od Hezuckého. Bylo to zase jiné, přiznal

Leoš Mareš tráví v posledních dnech nejvíce času, co může, s kamarádem Patrikem Hezuckým, který zůstává v benešovské nemocnici. Čtvrteční ranní vysílání Evropy 2 už nicméně nevynechal. A prozradil v něm novinky. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Komentář

Babiš překvapil řešením střetu zájmů. Aby se stal premiérem, zašel dál než Trump

Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.