Velké mezery mají po výuce na dálku desetitisíce školáků

Po obnovení běžné výuky provedla v červnu průzkum mezi řediteli 1465 základních a 540 středních škol. Odpovídalo také 27.815 učitelů. Zprávu ČŠI má ČTK k dispozici.

Podle inspektorů je výzkum reprezentativní. Zpráva uvádí, že výsledky představují zatím prvotní odhady vyučujících. Po zářijovém nástupu do škol se může ukázat, že intenzivnější podporu při dohánění učiva bude potřebovat mnohem víc školáků.

Do základních škol chodilo loni v září podle údajů ministerstva školství asi 961.200 žáků - z nich 554.100 na první a 407.100 na druhý stupeň. Na středních školách bylo 408.500 mladých. Hlavně na dálku se žáci a studenti učili loni zhruba od října do května. "Je jasné, že extrémní délka období, ve kterém neprobíhala prezenční výuka, znamenala výrazný zásah dotýkající se vzdělávacího procesu u celé jedné generace žáků," uvádí inspekční zpráva. Podle ní učení na dálku odhalilo slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly.

Podle učitelů závažné mezery ve vzdělávání, na jejichž zaplnění nemusí stačit ani celý další školní rok, mají 2,6 procenta školáků prvního stupně. Na druhém stupni je to pět procent žáků a na středních školách pak 4,5 procenta. V polovině tříd na prvním stupni nebudou mít děti problém si znalosti doplnit. Na druhém stupni jsou to dvě pětiny tříd a na středních školách dvě třetiny.

Podle zjištění důvodem propadu školních výsledků nemusela být chybějící technika a připojení či malá motivace žáka i rodičů. Příčinou mohl být také jiný charakter výuky na dálku. Zatímco některým žákům vyhovoval a posílil jejich zájem o učení, u jiných mohl vést k apatii či pocitu, že nemusí plnit povinnosti.

Nejvíc problémů měli školáci podle svých učitelů v Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Experti na sociální problematiku upozorňují na to, že víc dětí s potížemi je dlouhodobě v chudších regionech. Inspekce poukazuje na to, že podle ekonomických modelů by dlouhodobé ztráty kvůli dopadům distanční výuky mohly dosahovat stovek miliard korun. Dalšímu plošnému zavírání škol by se tak mělo zabránit, uvedli inspektoři ve zprávě. Podle nich by nejhorším řešením o nápravu nedostatků byla snaha rychle na výuku na dálku zapomenout, vrátit se do doby před jejím zavedením a popírat existenci problémů. Inspekce podotkla, že většina ředitelů očekává pro tento školní rok od státu odpovídající finanční podporu na doučování a vyrovnávání rozdílů ve znalostech a dovednostech jednotlivých žáků.

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová ČTK sdělila, že na letní doučovací kempy navážou podzimní doučovací programy. Úřad na ně vyčlenil 250 milionů korun. Vznikl Národní plán doučování. "V první fázi bude přímé doučování žáků probíhat do 31. prosince 2021. Národní plán doučování však rokem 2021 nekončí. Podpora doučování bude pokračovat nejméně do konce školního roku 2022/2023 z Národního plánu obnovy," upřesnila mluvčí. V provozu je web o doučování pro školy, neziskové organizace i rodiče. Podle mluvčí na něm budou přibývat i videa a materiály pro doučující, spolky mohou nabízet své služby.

Témata:  školství