reklama

Do pátku mají ministerstvu dodat propočty, kolik je bude posílení testování a zajištění technologií, chemikálií a personálu stát.

Pod ministerstvo spadá osm fakultních nemocnic po republice a další dvě nemocnice v Praze. Resort řídí také specializovaná zařízení jako IKEM či Masarykův onkologický ústav. V průměru by měla státní nemocnice zvládnout podle plánu kolem tisícovky PCR testů denně, tedy výtěrů z nosohltanu. Nyní jich dělá několik stovek.

Opozice mluvila o nutnosti celkové denní kapacity až 30.000 testů, malý počet vyšetření kritizovala. Před několika dny se s kritikou přidal i premiér.

Nemocnice jsou podle svých šéfů do několika dní či do dvou týdnů schopny množství testů podle požadavků navýšit. Někteří ředitelé uváděli, že v poslední době necítili žádný tlak, že by se mělo testovat víc. "Indikací bylo naopak méně, než byla stávající kapacita," uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Zařízení o víkendu odebírá zhruba 50 až sto vzorků, v pracovní den několik stovek. Na tisícovku se může dostat "v řádu 14 dnů", řekl Štěrba.

Pražská vinohradská fakultní nemocnice dělá podle svého šéfa Petra Arenbergera sto až 400 testů denně, od příštího týdne navýší kapacitu na tisícovku. "V současné době není takový tlak na to, abychom odebírali každý den tisíc lidí," řekl Arenberger.

Ředitelé nemocnic mají nyní spočítat náklady na vyšší kapacitu testování. Své požadavky mají ministerstvu oznámit do pátku. Zatím není jasné, zda by u počtu 15.000 testů mělo i v dalších měsících zůstat. "Jsou různé úvahy od menších čísel až po úvahy, že by se měla testovat dvě procenta populace denně. Rozpětí je velmi široké a je předmětem velmi odborných diskusí," uvedl Štěrba. Podle něj je hlavní otázka, kdy bude velký počet testů potřeba. "Na podzim určitě bude," dodal.

Podle šéfů některých nemocnic se u testování osvědčil objednávkový systém, netvoří se tak fronty. Vhodná by byla i koordinace mezi zařízeními. Lidé by tak mohli chodit na test tam, kde by zrovna bylo volno. Podle Štěrby by bylo potřeba testování také rozlišit. U pacientů, kteří přicházejí s obtížemi do nemocnic, by zdravotníci měli výsledky znát rychle do pár desítek minut. Podle toho by pak vypadala péče a personál by mohl ušetřit ochranné pomůcky. Naopak u trasování by se daly využít přístroje na vyhodnocování většího počtu vzorků, výsledky by stačily třeba do 24 hodin, popsal Štěrba.

reklama