Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina lidí se dál obává o zdraví blízkých, ukázal průzkum

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

S ohledem na šíření nemoci covid-19 se nejvíce lidí, čtyři pětiny, dál obávají o zdraví svých blízkých a omezení zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než koronavirus. Vyplynulo to z dubnového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s jeho únorových průzkumem se počet lidí, kteří mají strach o příbuzné, nezměnil.

O pět procentních bodů ale ubylo lidí obávajících se omezení zdravotní péče mimo covidové pacienty. Zároveň se mezi lidmi snížily obavy z nedostatečné kapacity nemocnic. V dubnu je sdílelo 57 procent veřejnosti, o dva měsíce dříve 67 procent.

Strach o své zdraví má kvůli šíření koronaviru stejně jako v únoru polovina lidí. Nejméně lidí, zhruba pětina, se pak obává zhroucení zásobování. Proti únoru se počet takto smýšlejících snížil o sedm bodů a dosáhl nejnižší úrovně od začátku dotazování CVVM loni v květnu.

Z dlouhodobějšího hlediska zaznamenalo CVVM nejvýraznější rozdíly u vnímání obav z nedostatečné kapacity nemocnic. Proti loňskému květnu vzrostly o 37 bodů na 67 procent letos v únoru.

CVVM se v průzkumu zaměřilo i na to, jak veřejnost sleduje dění kolem koronaviru v médiích. Z jeho zjištění vyplynulo, že v tradičních médiích, jako je televize, rozhlas nebo tištěné noviny, ho v dubnu sledovalo aspoň jednou denně 65 procent občanů, 16 procent jednou za několik dní, pět procent jedenkrát týdně, šest procent méně než jednou za týden a osm procent vůbec. Na internetových zpravodajských serverech, diskuzních fórech nebo na sociálních sítích se o koronavirové dění zajímalo aspoň jednou denně 48 procent lidí. Jednou za několik dní ho sledovalo v těchto nových médiích 14 procent lidí, šest procent jednou týdně, osm procent méně než jednou týdně a 22 procent vůbec.

Relativně nejméně lidí sledovalo v jakýchkoliv médiích koronavirovou situaci loni v červnu. V aktuálním výzkumu jsou hodnoty srovnatelné s předchozím únorových průzkumem, uvedli jeho autoři. Průzkum provedli v době od 26. března do 15. dubna mezi tisícovkou lidí starších 18 let.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 zdraví lidé průzkumy

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.