Víza dostalo v Česku téměř 236.600 Ukrajinců, za neděli jich bylo 3167

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle odhadů přišlo za zhruba měsíc od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajině do České republiky zhruba 300.000 běženců. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Uprchlíci před válkou dostávají od minulého úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila předtím vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. Minulé pondělí vnitro udělilo přes 7000 víz, v úterý a ve středu okolo 5000 víz, ve čtvrtek necelých 4000, v pátek zhruba 3600 a v sobotu téměř 3000.

U české cizinecké policie se dosud zaregistrovalo 128.352 lidí, kteří utekli z Ukrajiny před ruskou invazí. V neděli se nahlásilo 1808 lidí. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Vláda chce kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků prodloužit nouzový stav do konce května. "Poctivě říkáme, že do konce května budeme nouzový stav potřebovat, potom uvidíme co dál," řekl v neděli premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Je podle něho jasné, že za 30 dnů se vláda s uprchlickou vlnou nevypořádá. "Do Česka přišlo 300.000 lidí během měsíce. Musíme to zvládnout správným způsobem," zdůraznil Fiala.

Nouzový stav kabinet vyhlásil 4. března na 30 dní, žádost o prodloužení posoudí poslanci na mimořádné schůzi v úterý.

Zdravotní pojištění získalo v ČR více než 240.000 uprchlíků z Ukrajiny

Do systému veřejného zdravotního pojištění se v ČR přihlásilo více než 240.000 uprchlíků z Ukrajiny, asi 103.000 z nich jsou děti a dospělých mužů je asi 28.000. Zhruba čtvrtina uprchlíků je přihlášena v Praze, více než 20.000 také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Vyplývá to z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která dnes po jednání správní rady prezentoval její předseda Tom Philipp.

Uprchlíci se mohou registrovat u kterékoliv ze sedmi zdravotních pojišťoven v ČR, celková čísla tak mohou být vyšší. VZP má pobočky přímo na 18 krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, ostatní pojišťovny registrují nové pojištěnce na svých běžných pobočkách.

Než si ukrajinští dospělí v Česku najdou práci, pojistné za ně platí stát, stejně jako za ostatní nezaměstnané, děti nebo seniory. Měsíčně jde o 1967 korun. Pojistné za zaměstnance se odvádí z jejich mzdy.

Jako účastníci veřejného zdravotního pojištění mají Ukrajinci nárok na stejnou zdravotní péči jako ostatní občané. Ministerstvo zdravotnictví se obává vyššího náporu zejména na primární péči, v některých oblastech bylo už před zahájením uprchlické krize obtížné najít zejména dětského praktického lékaře nebo stomatologa.

Ve fakultních nemocnicích, které jsou v Praze, Brně, Plzni, Olomouci, Hradci Králové a Ostravě, proto vznikla speciální pracoviště, takzvané UA pointy, kde mohou uprchlíci své akutní zdravotní potíže řešit. K dispozici je tam vždy i ukrajinsky mluvící personál.

Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo do ČR od zahájení ruské vojenské invaze kolem 300.000 běženců. Do soboty získalo podle údajů ministerstva vnitra 233.000 z nich speciální vízum, které je podmínkou k registraci ke zdravotnímu pojištění.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí téměř čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Témata:  uprchlíci,  Ukrajina