Vláda posílá do Parlamentu upravené podmínky fungování škol pro běžence z Ukrajiny

Norma má připravit české školy na školní rok 2022/2023 v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ruskem napadané Ukrajiny a maximálně usnadnit jejich integraci do českých škol. Návrh nyní posoudí Sněmovna a Senát.

O děti v ukrajinských třídách se podle návrhu i v dalším školním roce budou moct starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Výuka by ale měla být podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.

Původní zákon s opatřeními pro ukrajinské uprchlíky, který vláda vytvořila v březnu, počítal s platností do konce března 2023. Výjimkou bylo opatření umožňující práci ve školství ukrajinským pedagogům bez znalosti češtiny, které mělo platit do konce letošního srpna. Náklady na integraci uprchlíků do škol od září do prosince odhadovalo ministerstvo v březnu na 5,9 miliardy korun.

Zákon by měl nově upřesnit, že uprchlíci musí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Dosavadní předpisy takovou lhůtu nestanovily. Ředitelé škol by měli Ukrajince přijímat přednostně do běžných tříd s českými dětmi. Pokud by pro běžence nebylo místo, mohla by pro ně škola zřídit i samostatnou třídu. Ministerstvo upozornilo, že tvorba segregovaných tříd zvýší nároky na zajištění výuky personálem i prostory. Ředitel by i proto měl povinnost přeřazovat Ukrajince do běžné třídy, jakmile by to bylo možné.

V ukrajinských třídách bude moct dál působit pedagog, který nesplňuje podmínku znalosti českého jazyka. V běžných českých třídách by pak mohli Ukrajincům pomáhat asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny. Tito asistenti by měli umět česky natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Ředitel by to měl ověřit rozhovorem. Návrh nepočítá s tím, že by školy měly na zřízení funkce ukrajinského asistenta nárok. Pro financování těchto asistentů by chtělo ministerstvo vytvořit normativ, předpokladem je ale podle úřadu přidání peněz na školství v novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Zákon by měl také určit, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na zareagování na výzvu. Podle školského zákona činí lhůta do výzvy normálně 60 dnů. Zvláštní ustanovení pro uprchlíky zdůvodnilo ministerstvo tím, že se často stěhují, aniž by to škole oznámili, a blokují tak místa jiným uchazečům.

Dočasnou ochranu v ČR získalo podle úřadu zatím asi 150.000 ukrajinských dětí ve věku tří až 18 let. Tříletí tvoří kolem 5,7 procenta z nich, děti do šesti let 7,1 procenta, do 15 let 24,4 procenta a do 18 let 7,3 procenta, uvedl resort. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde, je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.

Vláda posílá Sněmovně novelu, jež dál zajistí ubytování Ukrajinců 

I po skončení nouzového stavu, který má trvat do 30. června, by měla nadále platit opatření, jež nařizují ministerstvům a správním úřadům vyčlenit objekty pro ubytování ukrajinských uprchlíků. Dál má fungovat i dosavadní registrace uprchlíků. Zajistit to má systém opatření shrnutých v novele zákona zvaného lex Ukrajina, její návrh dnes schválila vláda. Sněmovnu požádala, aby normu projednala ve stavu legislativní nouze. Po jednání kabinetu o tom informoval na tiskové konferenci vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Systém má zajistit, že i nadále budou kraje v součinnosti s obcemi poskytovat nouzová přístřeší a ubytování, uvedl Rakušan. Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se má pohybovat mezi 200 až 350 korunami, konkrétní výši bude stanovovat vládní nařízení, doplnil. Kraje budou mít podle návrhu také oprávnění uzavírat smlouvy s dalšími poskytovateli bydlení a využívat pro uprchlíky i nebytové prostory.

Normu bude podle Rakušana jako první probírat bezpečnostní výbor Sněmovny. Novinářům řekl, že předlohu projednal s hejtmany a doufá i v jejich pomoc se schvalováním v dolní parlamentní komoře. "Naději (na souhlas poslanců) mám, upozorňoval jsem kolegy a kolegyně, že to bude nutné," uvedl s odkazam na debatu, kterou poslanci absolvovali při schvalování prodloužení nouzového stavu. Rakušan řekl, že je připraven k diskusi a očekává, že se ve výboru "povede vyladit nějaké nejasnosti".

Současný systém zajištění ubytovacích kapacit se podle ministerstva vnitra, které novelu připravilo, zcela jednoznačně osvědčil. Právě díky němu má Česká republika výraznou většinu uprchlíků, kteří potřebují asistenci státu, ubytovánu v důstojných podmínkách, uvedlo v důvodové zprávě. V zařízeních nyní podle úřadu pobývá zhruba 50.000 lidí prchajících před ruskou invazí. Denně je pak potřebs umístit dalších 200 až 400 běženců, kteří nově dorazili nebo jim již ubytování skončilo.

Opatření, která vyčleňují ubytovací kapacity pro Ukrajince, platí pouze pro dobu nouzového stavu. Ruská agrese na Ukrajině a migrační vlna však trvají.

Témata:  vláda ČR,  uprchlíci,  školství