Státní obchodník s energiemi by podle Síkely měl být připraven v nejbližší době, aby mohl zajišťovat energie pro veřejné instituce na příští rok. V řádů dnů, maximálně týdnů chce dokončit administrativní proces pro jeho vznik. Zdůraznil, že nutná bude rovněž změna energetického zákona.

Síkela bude o podobě konceptu jednat v pondělí s odborníky, následně ho představí koalici a vládě. Ta by měla vybírat z více variant. Sám preferuje vznik agentury, což je podle něj nejrychlejší řešení. Agentura by nejspíš vznikla pod jiným ministerstvem, protože resort průmyslu a obchodu má už pod správou společnost ČEPS, která je zodpovědná za distribuční soustavu a byla by tak ve střetu zájmů s obchodníkem. Agentura by podle ministra umožňovala státu například oslovení zkušeného obchodníka na trhu, aby pomohl státu zajistit energie. Další variantou kromě agentury by mohla být samostatná společnost, což ovšem ministr označil za komplikované, kvůli nutnosti vytvoření nové organizační struktury firmy.

Prvním úkolem státního obchodníka bude zajištění energií pro veřejné instituce na příští rok. "Paralelně s jeho přípravou budeme připravovat nákupy energií, které by následně za výhodnější ceny tento obchodník přeprodal veřejné správě," řekl už v týdnu Síkela.

Vznik státního obchodníka žádají i kraje. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) upozornil, že jde o důležitý krok, musí ho však doplnit další opatření. Zmínil například možnou regulaci cen. Připomněl, že kraje dosud většinou nemají zajištěnou elektřinu například pro nemocnice nebo školy na příští rok. "Měli jsme opakované soutěže, ale nikdo se nepřihlásil," dodal.

Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra vláda při řešení energetické krize zaspala, přičemž připomněl, že vytvoření státního obchodníka energií bylo na stole už dříve. "V okamžiku, kdy je potřeba, aby byly vidět okamžité kroky vlády, je znovu na stole," podotkl. Šnobr zároveň vidí jako lepší řešení získání plné kontroly státu v dosud polostátním ČEZu. "Jinak státní obchodník má přenést na svá bedra zátěž vysokých tržní energií a prodat ji určeným skupinám zákazníkům levněji," dodal.

Možné stanovení horní hranice cen energie bude v pátek projednávat mimořádná evropská rada pro energetiku. Síkela v této souvislosti zdůraznil, že je klíčové, aby evropští ministři dosáhli shody. V opačném případě totiž podle ministra trh s energiemi zareaguje dalším zvyšováním cen. Rada se podle Síkely bude zabývat několika způsoby řešení, například plošným zastropováním cen energií, oddělením cen elektřiny a plynu na burze nebo novým návrhem Evropské komise na regulaci cen energie z jaderných nebo uhelných elektráren.

Síkela v této souvislosti řekl, že věří v dosažení celoevropské shody, protože řada dříve konzervativních států nyní mění na možné regulace názor. V případě, že by se ministři nedohodli, je Síkela připraven vypracovat národní řešení situace s energiemi. To by však podle něj bylo komplikovanější.

Síkela schválil státní půjčku dvěma firmám na burzovní zálohy

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) schválil žádosti skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače o půjčku na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze. Ministr to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Výši půjčky neuvedl.

Zálohy v současnosti dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Ministerstvo financí proto už v červenci podpořilo půjčkou polostátní firmu ČEZ. Půjčí jí až tři miliardy eur (více než 74 miliard korun).

"Již v minulosti jsme tento druh půjčky poskytli skupině ČEZ a abychom nikoho nediskriminovali, budeme muset stejně postupovat i u dalších firem," řekl k poskytnutí půjčky soukromým firmám Síkela odpoledne na twitteru.

Podle Síkely půjčky pomohou posílit stabilitu na energetickém trhu. "I ti největší obchodníci na světě v tuto chvíli nemají dostatek likvidity, aby mohli prodávat," vysvětlil. Podle něj firmy nemohou nabízet elektřinu k prodeji, protože nemají dostatek peněz na zálohy, které garantují prodej. To je podle Síkely důsledkem nízké aktivity na trzích, což tlačí ceny nahoru. Ministr chce zároveň jednat s EU o celoevropských garancích.

"Řešení této situace je v zájmu všech odběratelů, tedy domácností a firem. Proto jsme se rozhodli, že kvůli rozhýbání trhu obchodníkům a výrobcům nutné peníze krátkodobě půjčíme," podotkl Síkela odpoledne.

Na oplátku za poskytnuté půjčky chce Síkela s firmami jednat o tom, jak zdraží teplo pro příští sezonu, případně o nákupech energií pro veřejný sektor.

Zálohy, které musí výrobci energií skládat na burzách, jsou nyní kvůli rekordním cenám proudu mimořádně vysoké. "Naše skupina v nich má miliardy eur," řekl v týdnu serveru Seznam Zprávy Jiří Feist, člen představenstva skupiny EP Power Europe z holdingu EPH. Po státu skupina podnikatele Daniela Křetínského žádala podobnou podporu, jakou dostal ČEZ. Zájem o státní pomoc s hrazením burzovních záruk potvrdila i společnost Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače.

Jako pomoc k rozmrznutí trhu s energiemi hodnotí poskytnutí půjčky energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. "Právě potřeba vysokých kolaterálů (zástav) na energie na energetických burzách nechala burzy zamrznout. Ty ztratily likviditu a ceny rostly na čistě spekulativní úrovně," řekl dnes ČTK Šnobr. Podle něj jde i logický krok, protože stát už dříve pomohl ČEZ a podobně postupují i některé okolní státy. "Doufejme, že to nejhorší období budou mít výrobci elektřiny v tomto směru ke konci tohoto roku za sebou. Skončí období, kdy rozdíl mezi cenou, za kterou výrobci už dříve levně prodali většinu své očekávané produkce elektřiny, a tím, jak vysoko následně letos vyrostly ceny této elektřiny na trhu, byl a je rekordní," dodal Šnobr.

Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou. Jejich výše se odvíjí od ceny elektřiny, která je v současnosti mimořádně vysoká. Ministerstvo financí proto letos v létě podepsalo s polostátní energetickou společností ČEZ úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur (více než 74 miliard Kč). Mluvčí společnosti počátkem července uvedl, že podobnou pomoc poskytuje energetickým firmám například Německo.