reklama

Vláda i naposledy žádala poslance, aby umožnili prodloužení o 30 dnů, zákonodárci však připustili jen posun z 3. na 20. listopadu. O dnešním návrhu kabinetu by měli rozhodovat ve čtvrtek.

Na jaře platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav v Česku 66 dní od 12. března do 17. května. Pokud by tentokrát platil až do 20. prosince, jak žádá vláda, trval by nejméně o deset dnů více. Platnost nouzového stavu vyžaduje všech pět pásem opatření podle rizikového skóre v novém protiepidemickém systému (PES) ministerstva zdravotnictví. Už nyní je na jeho trvání navázána řada opatření proti šíření covidu-19.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden při představení hodnocení PES uvedl, že bez nouzového stavu by byla opatření předvídaná tabulkou pouze doporučeními. V Česku je pátý den v řadě rizikové skóre na hodnotě 70 ze 100, což odpovídá čtvrtému stupni opatření. V současnosti v ČR platí opatření pro pátý, tedy nejhorší stupeň. Pokud číslo zůstane pod hodnotou 75 do středy, navrhne ministerstvo vládě zmírnění opatření. Mohlo by platit zřejmě od příštího pondělí.

Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.

Ministerstvo vnitra v červnu připravilo novelu, podle které by bylo možné vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu nově vyhlašovat také stav nebezpečí na celostátní úrovni. Nyní existuje jen na krajské. Podle ministerstva by měl předpis, o kterém dnes jednala vláda se zástupci opozice, umožnit reagovat lépe například na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav.

reklama