Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vpád Turků do Sýrie? Česko je v pozoru, politici vyjadřují velké znepokojení

Tomáš Petříček
Tomáš Petříček
Foto: Twitter

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dnes vyjádřil obavy z možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Vyzval k respektování mezinárodního práva, podle něj lze řešit situaci pouze diplomaticky. Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát.

"S obavou sleduji plány na přesun amerických jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinárodní právo musí být respektováno," napsal ministr na twitteru.

S obavou sleduji plány na přesun ?? jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinár. právo musí být respektováno.

— Tomáš Petříček (@TPetricek) October 8, 2019

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že hlava státu situaci analyzuje. "Za klíčové samozřejmě považuje, aby v Sýrii konečně zavládl mír a země mohla přistoupit k návratu uprchlíků a rekonstrukci," uvedl mluvčí.

"Syrské demokratické síly s hlavní účastí Kurdů byly klíčovým spojencem Západu v boji proti Islámskému státu. Předhodit je teď agresi tureckého režimu by byla jednoduše zrada a neúnosné prodlužování krvavého syrského konfliktu. Pomoci by mohly ekonomické sankce iniciované Evropou," uvedl dnes k situaci předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák dal v pondělí nad vývojem na turecko-syrské hranici najevo znepokojení. Je podle něj třeba turecké kroky bedlivě sledovat. "Kurdové nesmí být hozeni přes palubu," uvedl Jindrák na twitteru.

Z této situace na mne padá smutek... V Praze, Ankaře, Bruselu, Damašku a jinde budeme bedlivě turecké kroky sledovat. Kurdové nesmí být hozeni přes palubu. https://t.co/iI8PVK6bxl

— Rudolf Jindrák (@rudolf_jindrak) October 7, 2019

Spojené státy daly v neděli najevo, že stáhnou své vojáky ze syrského Kurdistánu. Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne až po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Kurdové označili přístup Američanů za zradu.

Turecko řadí milice YPG k teroristům a ke spojencům své zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ankara je podle ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua odhodlána "vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka". Turecko chce u hranic na severovýchodě Sýrie vytvořit bezpečnou zónu, která má podle něj mít zásadní význam pro stabilitu a mír v regionu. Mají tak být vytvořeny podmínky nutné pro návrat syrských uprchlíků.

Český premiér Andrej Babiš v září po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v OSN uvedl, že země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale minulý týden v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.

Témata:  Miloš Zeman Syrská krize Turecko Tomáš Petříček Rudolf Jindrák Ivan Bartoš Kurdové USA

Aktuálně se děje

12. srpna 2026 14:11

Konec letních prázdnin, jak je známe? Česko by na reformě mohlo vydělat

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Léto

Komentář

Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.