Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraničněpolitickými tématy předsednictví jsou Ukrajina nebo energetika

Jan Lipavský
Jan Lipavský
Foto: Facebook Jan Lipavský

Mezi zahraničněpolitické priority nadcházejícího českého předsednictví v Radě Evropské unie patří Ukrajina, ukončení závislosti energiích z Ruska, budování obranných kapacit či obchodní dohody. Dalšími tématy jsou podpora občanské společnosti a svobodných médií nebo transatlantické vztahy. Priority dnes v Černínském paláci za svůj resort představil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

V souvislosti s Ukrajinou zmínil podporu územní celistvosti, humanitární pomoc a poválečnou obnovu nebo podporu statusu kandidáta vstupu do Evropské unie. Česko podle Lipavského bude nadále vojensky i materiálně zemi napadené Ruskem pomáhat.

Klíčový pro předsednictví je podle ministra postoj EU vůči ruské agresi. "Během předsednictví budeme usilovat o důsledné vymáhání (protiruských) sankcí EU a jejich případné rozšíření. Stejně tak je potřeba pracovat na další izolaci Putinova Ruska na různých mezinárodních fórech," poznamenal.

V energetice jsou prioritami ukončení závislosti na energiích z Ruska a zároveň zajištění alternativních dodavatelů surovin, ale také práce na zelené diplomacii, využití obnovitelných zdrojů energie či ochrana klimatu.

Z hlediska obrany a bezpečnosti považuje Lipavského resort za prioritní témata implementaci společné obranné strategie, tedy takzvaného Strategického kompasu, spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí (NATO) a hybridní hrozby a boj proti terorismu. "Budeme usilovat o to, aby EU přijala EU Hybrid Toolbox, což bude balíček opatření, která dovolí členským zemím EU společně reagovat na hybridní působení a hrozby," uvedl ministr.

Dohody o volném obchodu jsou podle Lipavského důležitou agendou vůči mimoevropským zemím, rozjednány jsou kontrakty s Austrálií, Novým Zélandem, Mexikem či některými jihoamerickými státy. Za zásadní má šéf české diplomacie také spolupráci s USA v Radě pro obchod a technologie.

Do předsednických aktivit chce Lipavský vrátit odkaz bývalého prezidenta Václava Havla, proto jsou mezi prioritami též akční plán EU pro demokracii a lidská práva, lidskoprávní sankční režim EU či podpora občanské společnosti, demokratických institucí a svobodných médií.

Z hlediska geografického rozdělení priorit se ministerstvo zaměřuje na východní Evropu, a to na budoucnost Východního partnerství a jednotnou hodnotovou politiku EU vůči Rusku. Další oblastí je západní Balkán a podpora jeho začlenění do Evropské unie. Situace je v tomto ohledu složitá, podle Lipavského se nedaří vyřešit spory mezi Bulharskem a jedním z aspirantských států - Severní Makedonií.

Prioritami jsou také oblasti Indo-Pacifiku z hlediska spolupráce například v kybernetické či vesmírné oblasti a afrického Sahelu, co se týče bezpečnosti, regionální stability či rozvojové spolupráce.

Účast na části neformálního zasedání ministrů zahraničí v Praze na konci srpna přislíbil ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, řekl Lipavský. Poslední srpnový den se uskuteční také Fórum pro Ukrajinu, které pořádá Nadace Forum 2000. "Je to český příspěvek k tomu, abychom podpořili maximálně evropské aspirace Ukrajiny," dodal ministr.

Témata:  Jan Lipavský Ministerstvo zahraničních věcí České republiky EU

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 14:43

Novinka v pražské MHD. Autobus pojede Blankou, spojí dvě linky metra

Praha chystá zajímavou novinku v městské hromadné dopravě. Od léta zavede autobusovou linku mezi šestou a osmou městskou částí, která využije tunel Blanka. Pod číslem 145 vytvoří v trase Sídliště Čimice – Bohnice – Kobylisy – Dejvická vítanou alternativu k trase metrem přes centrum města i individuální automobilové dopravě. Cestu mezi Kobylisy a Dejvickou by měl "tunelbus" zvládnout pod 20 minut.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

V EU to nemá obdoby. Praha řeší dramatickou změnu, nejde to přehlédnout

Za poslední dekádu zažila Praha výrazný nárůst počtu osobních automobilů. V roce 2013 připadalo na 1 000 obyvatel metropole 565 osobních vozů, zatímco v roce 2023 toto číslo vzrostlo na 753. Tento nárůst o téměř 190 vozidel na 1 000 obyvatel řadí Prahu mezi desítku nejvíce motorizovaných regionů EU, a přitom také nadále nejrychleji se motorizujících se regionů v Evropské unii.