Opatření proti covidu-19 ovlivnily letos negativně nejen na vzdělávání, ale i duševním zdraví dětí i učitelů. U žáků vedly ke ztrátě motivace k učení a sociálních vztahů. U učitelů zase často k projevům depresivních onemocnění či syndromu vyhoření.
ČTK to řekli zástupkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Lenka Hečková a ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel. Děti a dospívající podle nich přišli nejen o výuku, ale také volnočasové aktivity.
Hečková připomněla, že uzavírka škol v ČR byla kvůli covidu-19 jednou z nejdelších v Evropě. Podle dat Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) trvalo přerušení prezenčního vzdělávání v Česku od vypuknutí epidemie v březnu minulého roku 46 týdnů. V Evropské unii na tom byly hůře nebo srovnatelně školy ve Slovinsku, Bulharsku či Lotyšsku.
"Na distanční výuku i na aktuální hybridní formy vyučování se všichni zvládli nějak adaptovat, protože zkrátka není jiná možnost, ale cena, kterou platíme, je obrovská," uvedl Kozel. U třetiny učitelů podle Kozla vedlo dlouhé období výuky na dálku k větším projevům depresí než u ostatních lidí. "Až čtvrtina českých žáků vykazuje duševní nepohodu především výskyt špatných nálad, podrážděnost, úzkost nebo problémy se spánkem. Školy referují nárůst psychických obtíží, náročného chování i ztráty motivace," doplnila Hečková.
Prioritou pro další období by proto podle ní mělo být bezpečné prostředí ve školách a dobré vztahy mezi dětmi a učiteli, k čemuž by měla směřovat i pomoc státu. Pedagogové by ve školách měli mít po ruce mentory, psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy, nabídku sociálních služeb, krizových center, terapeutů i dalších specialistů, řekla. Podle Kozla by proto nová vláda pětikoalice měla co nejdříve schválit novelu zákona o pedagogických pracovnících, která mimo jiné zajistí systémové financování podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové.
Navzdory potížím ale podle Kozla letošní rok přinesl i důvody k radosti. "Začala se naplňovat vzdělávací Strategie 2030+, nastupující ministr školství slibuje pokračovat v nastaveném reformním kurzu a chce zachovat otevřenou komunikaci s odbornou veřejností a školami," řekl.
Pro zlepšování škol považuje za zásadní kvalitu pedagogů. Přispět by k tomu podle něj mohlo to, že se pedagogické fakulty s ministerstvem školství zavázaly na reformě přípravy budoucích učitelů nebo, že Národní pedagogický institut a program Ředitel naživo budou spolupracovat na vzdělávání ředitelů. Od očekávané novely zákona o pedagozích čeká také to, že ve školství zaručí stabilní platy a zavede do systému pozici uvádějícího učitel, který by měl pomáhat začínajícím kolegům.
Související
3. listopadu 2024 11:46
28. října 2024 19:26
22. října 2024 18:04
15. října 2024 9:33
14. října 2024 10:32
10. října 2024 9:45
