Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zástupci spolků: Opatření proti covidu ovlivnily vzdělávání i duševní zdraví

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Opatření proti covidu-19 ovlivnily letos negativně nejen na vzdělávání, ale i duševním zdraví dětí i učitelů. U žáků vedly ke ztrátě motivace k učení a sociálních vztahů. U učitelů zase často k projevům depresivních onemocnění či syndromu vyhoření.

ČTK to řekli zástupkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Lenka Hečková a ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel. Děti a dospívající podle nich přišli nejen o výuku, ale také volnočasové aktivity.

Hečková připomněla, že uzavírka škol v ČR byla kvůli covidu-19 jednou z nejdelších v Evropě. Podle dat Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) trvalo přerušení prezenčního vzdělávání v Česku od vypuknutí epidemie v březnu minulého roku 46 týdnů. V Evropské unii na tom byly hůře nebo srovnatelně školy ve Slovinsku, Bulharsku či Lotyšsku.

"Na distanční výuku i na aktuální hybridní formy vyučování se všichni zvládli nějak adaptovat, protože zkrátka není jiná možnost, ale cena, kterou platíme, je obrovská," uvedl Kozel. U třetiny učitelů podle Kozla vedlo dlouhé období výuky na dálku k větším projevům depresí než u ostatních lidí. "Až čtvrtina českých žáků vykazuje duševní nepohodu především výskyt špatných nálad, podrážděnost, úzkost nebo problémy se spánkem. Školy referují nárůst psychických obtíží, náročného chování i ztráty motivace," doplnila Hečková.

Prioritou pro další období by proto podle ní mělo být bezpečné prostředí ve školách a dobré vztahy mezi dětmi a učiteli, k čemuž by měla směřovat i pomoc státu. Pedagogové by ve školách měli mít po ruce mentory, psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy, nabídku sociálních služeb, krizových center, terapeutů i dalších specialistů, řekla. Podle Kozla by proto nová vláda pětikoalice měla co nejdříve schválit novelu zákona o pedagogických pracovnících, která mimo jiné zajistí systémové financování podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové.

Navzdory potížím ale podle Kozla letošní rok přinesl i důvody k radosti. "Začala se naplňovat vzdělávací Strategie 2030+, nastupující ministr školství slibuje pokračovat v nastaveném reformním kurzu a chce zachovat otevřenou komunikaci s odbornou veřejností a školami," řekl.

Pro zlepšování škol považuje za zásadní kvalitu pedagogů. Přispět by k tomu podle něj mohlo to, že se pedagogické fakulty s ministerstvem školství zavázaly na reformě přípravy budoucích učitelů nebo, že Národní pedagogický institut a program Ředitel naživo budou spolupracovat na vzdělávání ředitelů. Od očekávané novely zákona o pedagozích čeká také to, že ve školství zaručí stabilní platy a zavede do systému pozici uvádějícího učitel, který by měl pomáhat začínajícím kolegům.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 školství

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 18:23

Společně za Ukrajinu. Lidé se v Praze opět sejdou na podporu napadené země

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Filip Turek (Motoristé)

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.