Součástí dalšího vzdělávání by se mohla stát i mistrovská zkouška, která asi nebude provázaná se vzdělávacími programy škol. Na jejím návrhu pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Vyplývá to z odpovědi ministerstva školství na dotaz ČTK.
Inovaci oborové soustavy předpokládá strategie vzdělávací politiky v období do podzimu 2023. "Jejím cílem je vytvoření funkční, prostupné a trhu práce odpovídající oborové soustavy, která bude reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů," uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Modernizace obsahu učiva v jednotlivých oborech by podle ní měla zajistit to, aby absolventi ve škole získali dovednosti pro své další vzdělávání, osobní i pracovní život.
Pro usnadnění přechodu absolventů na trh práce je podle ministerstva potřeba posílit spolupráci škol a firem. "Zaměříme se zejména na zlepšení spolupráce v oblasti praktické přípravy žáků, kde je důležité zkvalitnit četnost a průběh praktického vyučování a odborného výcviku v reálném prostředí firem," řekla Lednová. Zástupci firem by se podle ní měli do budoucna podílet víc i na závěrečných či maturitních zkouškách a přípravě učebních plánů.
V odborném vzdělávání by se měla oddálit nutnost brzké specializace a naopak by se měl posílit společný vzdělávací základ tak, aby žáci měli víc času na to rozhodnout se o své profesi. To by mělo mimo jiné redukovat četnost předčasných odchodů ze vzdělávání z důvodu nespokojenosti s volbou oboru. Zároveň by se navíc měla zlepšit propustnost mezi obory tak, aby žák mohl kdykoli navázat na přerušené vzdělávání a pokračovat k získání jeho vyššího stupně. Výuka by se přitom měla organizovat flexibilně v různých modulech a reagovat rychle na potřeby trhu práce, uvedla mluvčí.
Součástí dalšího vzdělávání by se podle ní mohla stát i mistrovská zkouška, kterou nyní připravuje ministerstvo průmyslu. Ministerstvo školství o této zkoušce nemá v současnosti podrobnější informace, řekla Lednová. Resort průmyslu nedávno na dotaz ČTK uvedl, že návrh zákona o mistrovské kvalifikaci a zkoušce nyní konzultuje s Hospodářskou komorou (HK). Na pracovní úrovni se předpokládá účinnost nové legislativy od 1. července příštího roku, sdělil ČTK ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič.
Na připravovanou revizi učebních plánů škol mistrovská zkouška navazovat nebude, dodala Lednová. "Tato zkouška předpokládá vysokou míru znalostí a dovedností v daném oboru, proto má nastavena vstupní kritéria tak, aby bylo umožněno přistoupit ke zkoušce tomu, kdo získal v daném oboru stupeň vzdělávání s výučním listem nebo získal úplnou profesní kvalifikaci a má minimálně pět let praxe v příslušném oboru," vysvětlila.
