Mezinárodní společenství se nachází ve špatné pozici. Izrael vede válku proti Hizballáhu, který coby teroristická organizace drží v zajetí již sotva suverénní Libanon. Pokud vypukne otevřený konflikt, dojde zřejmě k definitivní likvidaci tohoto státu. A pokud Izraelci nadále nechají působit teroristické organizace ve svém okolí, tak na Blízkém východě nikdy nezavládne mír.
Poslední události napovídají tomu, že se válka mezi Izraelem a Hizballáhem nezadržitelně blíží. Obě strany si sice vyměňují údery ve zvýšené míře už od počátku války v Pásmu Gazy, současná situace je ale velice vážná.
Poslední izraelský útok zabil přes pět set lidí, stal se tak nejhorším útokem za posledních několik desetiletí. A jak se zdá, ani jedna strana nehodlá ustupovat – právě naopak, Izrael i Hizballáh útoky stupňují.
Pokud vypukne otevřená válka mezi Izraelem a Hizballáhem, Libanon nebude chápán jako agresor. Další rozsáhlý konflikt by totiž tuto zemi definitivně rozbil a nikdo z libanonského vedení není tak bezohledný, aby útočil na daleko silnějšího souseda.
Jeho území si však vzal za rukojmí Hizballáh, obdobně jako to udělal Hamás v Pásmu Gazy. To činí z války mezi Hizballáhem a Izraelem i válku mezi Libanonem a Izraelem. A tedy zákonitě půjde o izraelskou invazi, protože Libanon samovolně na jižního souseda nezaútočí (alespoň ne dobrovolně).
Válka na území sotva suverénního Libanonu může způsobit daleko závažnější problémy než již poměrně „obvyklé“ vzájemné ostřelování. Pozemní invaze izraelské armády na libanonské území bude hodnocena stejně jako ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
První variantou je, že dojde k masivnímu odsouzení izraelských akcí a patrně i přísným sankcím. Druhá varianta zahrnuje zapojení Spojených států do konfliktu, a tedy absenci většiny opatření ze Západu.
Jak tedy přistupovat k případné pozemní invazi? Nejideálnější cestou je ji vůbec nepodniknout, k čemuž ale Izrael patrně nikdo nedonutí – ani Washington. Židovský stát obecně na mezinárodním poli působí asertivně a silně, sám o sobě je jadernou mocností s potenciálem likvidovat celé země, pokud se mu odhodlají postavit.
Hizballáh dělá přesně to, co se od teroristické organizace očekává – bere rukojmí. Obdobně jako Islámský stát v Sýrii a Iráku čerpá zdroje z území, na němž působí. Zároveň se toto území stává terčem útoků protivníků, kteří proti teroristické organizaci bojují.
Velkou otázkou pro mezinárodní společenství tak je, jestli bude hodnotit izraelskou pozemní invazi do Libanonu jako mezistátní agresi nebo boj proti teroristické organizaci. Jakýkoli krok učiněný Izraelem proti Hamásu nebo Hizballáhu může být vnímán dvojmo – jako agrese nebo boj proti terorismu.
Některé z úřadů Organizace spojených národů už daly jasně najevo, že současné boje chápou jako izraelskou agresi. Nelze to popřít, protože Izrael dle svých slov sice provádí údery proti členům Hizballáhu, oběťmi jsou však také civilisté – včetně dětí a žen.
Za dlouhé dekády se ještě nepodařilo mezinárodnímu společenství přijmout reálie rozbrojů mezi Židy a Palestinci. Některé skupiny bojující za osvobození palestinského lidu se totiž změnily v čistě teroristické organizace (Hamás, Hizballáh, Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma) a Izrael je oprávněně chápe jako primární bezpečnostní hrozbu.
Nelze očekávat, že se suverénní stát, jakým je Izrael, bude nečinně a bez vyvození důsledků dívat na sliby teroristických organizací, že židovský stát zničí. Naopak přirozeným postupem je boj proti takovým uskupením.
V této rovině ale boj může být jakkoli oprávněný, nicméně nikdo nemůže popřít, že chování izraelské armády v Pásmu Gazy i na jihu Libanonu mnohdy má až válečně zločinný charakter.
Jak tedy postupovat ve chvíli, kdy má Izrael de facto právo bránit své území proti teroristickým akcím, ale zároveň bojuje způsobem, který popírá základní hodnoty lidskosti? OSN, Evropská unie, Liga arabských států – žádná z těchto mezinárodních organizací na to nedokázala přijít.
Je příliš jednoduché apelovat na Izrael, ať násilí ukončí, protože jakmile Izraelci toto chování ukončí, dojde k posílení skupin v čele s Hizballáhem a Hamásem a nastane ještě horší válka, než jakou vidíme dnes.
Mezinárodní společenství se tak nachází v extrémně náročné pozici – musí odsuzovat izraelské akce v Gaze i na jihu Izraele, zároveň ale nesmí popřít právo na obranu proti teroristickým organizacím. Jak se s tím popasuje, až přijde skutečně otevřená válka mezi Izraelem a Hizballáhem, je ve hvězdách – a každá z možností se zdá špatná.
Témata: Izrael, Izraelská armáda, Libanon
Související
8. října 2024 14:37
7. října 2024 9:31
6. října 2024 11:16
5. října 2024 8:48
5. října 2024 7:37