Třetí světová válka už příští rok? V těchto pěti zemích hrozí vypuknutí konfliktu

Severní Korea

Severní část Korejského poloostrova je v současnosti bez debat nejžhavějším místem na mapě světa. Rozvinutý severokorejský jaderný program v kombinaci s Trumpovou neschopností diplomacie vytvořily nesmírně nebezpečnou situaci.

Vypadá to, že americký nátlak nemá na KLDR žádný vliv. Ta si dál vesele testuje jaderné zbraně. Spojené státy prozatím odpověděly pouze nesoudržností v prohlášení státních elit, když si tyto dokázaly v oficiálních prohlášeních protiřečit i během několika málo hodin.

Aby situace na Korejském poloostrově byla pořádně komplikovaná, drží se obě země vzájemně v šachu. Spojené státy by rády zničly severokorejská zařízení, než by tato vypustila rakety směrem na USA. Severní Korea chce naopak tomuto zabránit. Není tedy vyloučeno, že časem dojde k nějakému nedorozumění a že kvůli němu odstartuje válka, v níž budou mít své slovo i Čína a Japonsko.

Tchaj-wan

Nedávná prohlášení některých čínských vojenských a diplomatických vůdců naznačují, že alespoň někteří v Číně věří, že se pomyslný jazýček vah v záležitosti Tchaj-wanu posunul na jejich stranu. Toto vnímání je poněkud předčasné a rozhodně není schválené celým čínským vedením, zůstává nicméně potenciálně nebezpečné. Čína v oblasti posílila svoji vojenskou aktivitu, což místním představitelům není po chuti.

Čínská aktivita nemohla nechat chladnými Spojené státy - ty rovnou odsoudily čínské jednání a začaly ve velkém prodávat na Tchaj-wan své zbraně. Problém pro USA nastal ve chvíli, kdy musely požádat Čínu o zpřísnění sankcí vůči Severní Koreji. Od té chvíle panuje v oblastní Tchaj-wanu napjatá situace. Nikdo neví, co se dá v příštích týdnech a měsících očekávat. Tato nejistota by mohla vést ke zničujícímu konfliktu.

Ukrajina

Na východní Ukrajině zůstává situace stále napjatá i po třech letech. Přispají k tomu svým násilím jak Moskva, která podporuje separatisty, tak Kyjev. V hlavním městě navíc vznikla v nedávné době kauza okolo bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, díky které si svět pokládá otázku, zda je vláda v Kyjevě stabilní.

Konflikt může odstartovat podle několika scénářů, ať už pádem kyjevské vlády, což by potěšilo Moskvu, nebo Putinovým rozhodnutím využívat situace a oslabené Ukrajiny k tomu, aby na ni zaútočil. Další možností je eventuální nástup ukrajinské krajní pravice k vládě za předpokladu, že ta současná padne. Pokud dojde ke kterémukoli z těchto scénářů, bude to téměř jistě znamenat automaticky konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem.

Oblast kolem Turecka

Vztahy mezi Tureckem a USA byly v posledních letech dost narušeny, v té samé chvíli došlo v výraznému sblížení mezi Ankarou a Moskvou. Turecké odcizení od EU a Spojených států symbolizované získáním ruských zbraní pro tureckou armádu může znamenat významnou proměnu regionální rovnováhy.

Je zřejmé, že ani jedna ze stran nepovažuje válku za rozumný způsob k vyřešení problému v regionu. Turecko je však klíčovou zemí a jeho dispozice ovlivňují výsledek konfliktů v Sýrii, Iráku, Íránu, atd. Posun Turecka na diplomatické mapět by mohl vést k nepředvídatelným následkům, které by se dotkly Kurdů, kteří chtějí svůj vlastní stát, nebo i oblasti Náhorního Karabachu. V takovém případě by si jihoevropské země kladly otázku, zda je závazek vůči NATO tak výhodný. To by mohlo vyústit to, že by někdo z dvojice Putin-Trump nesprávně odhadl svůj potenciál na to zničit toho druhého.

Oblast v Perském zálivu

Konflikty na Blízkém východě jsou v poslední době téměř každodenní záležitostí. Vždy se bojovalo o moc. Protože se nedávno pomalu, ale jistě přestalo válčit v Sýrii, přesunula se pozornost médií na sport mezi Íránem a Saudskou Arábií. Zdá se, že Rijád je stále zemí číslo 1 v regionu, zároveň však vidí Teherán v každé své překážce. Írán proto pokračuje v rozšiřování svého vlivu v Iráku, Sýrii a dalších zemích.

Zatímco Trumpova vláda z větší části akceptovala vítězství Bašára Asada v Sýrii, vydala se potírat Írán v regionu Perského zálivu. To zahrnovalo i tichou podporu Saudské Arábie v Jemenu i v jiných zemích, což by eventuelně mohlo vyústit v přecenění vlastních sil Saudské Arábie.

Mohou Rijád a Teherán vést proti sobě válku? Zatím to vypadá, že tento scénář možná je. Saudská Arábie prokazuje ochotu vybudovat diplomatickou a vojenskou koalici proti Íránu, která by zahrnovala i Izrael. A vzhledem k tomu, jak se Rusko staví k situaci na Blízkém východě, dalo by se v tomto případě uvažovat o možné válce kvůli moci.

Jak vidíme, svět zůstává i nadále nebezpečný. Rozhodně k tomu přispěla i absence zkušeností amerického prezidenta Donalda Trumpa na diplomatickém poli. Nezbývá než doufat, že Trumpův přístup k zahraniční politice se změní, což by mohlo některé z výše vypsaných hrozeb zmírnit.

Témata:  Severní Korea,  Tchaj-Wan,  Ukrajina,  Turecko,  válka