Výrazné červenofialové barvy, které v poslední době doprovázejí i v Česku soumraky nebo rozbřesky, způsobuje prach ze sopky na Kurilských ostrovech i erupce dalších vulkánů na zeměkouli. Fotogenický jev mohou lidé pozorovat na obloze ještě několik týdnů, možná i měsíců.
Při pohledu na karmínové nebe mají pozorovatelé dojem, že kdesi v dálce hoří. Je to způsobeno tím, že světlo paprsků se opírá o sopečný prach, a ten jejich zář rozptylem světla zvýrazňuje.
"Tyto syté odstíny v obloze na skloncích dne a noci mají poněkud více zajímavý původ, než by se mohlo běžně zdát. Stojí za nimi prach ze sopky na Kurilských ostrovech, který se větrnými poryvy neustále rozmělňuje vysoko v atmosféře nad severní zemskou polokoulí," uvedl astronom a fotograf Petr Horálek na webu www.astro.cz.
Prach pochází ze sopky Raikoke na Kurilských ostrovech, která leží v neobydlené oblasti Ochotského moře, přibližně 950 kilometrů východně od ruského pobřeží. Měří asi 2,5 kilometru na šířku a sahá zhruba 550 metrů nad úroveň moře.
"Silnou sérii erupcí, které vyvrcholily 22. června 2019 ve čtyři hodiny tamního času, se do vzduchu dostalo několik milionů tun sopečného popela včetně oxidu síry. Sopečný oblak se díky opravdu velkému uvolnění energie dosápal do výšky nad 17 kilometrů nad zemí a začal putovat východním až severovýchodním směrem. O rozptyl prachu se pak postaraly větrné poryvy ve vrchní troposféře a stratosféře, kde se prach rozkládá doposud," vysvětlil Horálek.
Barevné soumraky od té doby fotografují a obdivují lidé po celém světe. Výbuch samotné sopky se podařilo zaznamenat z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Během léta se odehrály i další sopečné erupce, zejména pak na jižní polokouli u sopky Ulawn na Papui-Nové Guinei. "Její prach poslední týdny ovlivňuje odstíny soumraků v rovníkových a jižních oblastech naší planety," dodal astrofotograf.
Tato sopečná činnost na Zemi není nijak výjimečná, nyní však budí pozornost kvůli atraktivně zbarvenému nebi. "Za posledních 11 let jsme i nad Českem pozorovali hned několik podobných případů," poznamenal Horálek.
Ne vždy je ale vulkanický prach romantickou záležitostí, popel může poškodit motory letadel a čas od času citelně omezuje leteckou dopravu. Z poslední dobu byl nejničivější výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull v roce 2010, který paralyzoval leteckou dopravu nad polovinou evropského kontinentu. Postiženo bylo na 100.000 letů a škody dosáhly téměř pěti miliard dolarů.
Témata: sopky, Česká republika, vědci
Související
23. října 2022 11:32
24. dubna 2022 18:23
25. prosince 2021 21:57
2. října 2021 15:53
20. září 2021 15:26
19. září 2021 19:00
