Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počasí šílí. Antarktida zažila nejteplejší den v historii měření

Ledovec, Antarktida
Ledovec, Antarktida
Foto: Pixmac

Argentinská část Antarktidy zaznamenala nejteplejší den v historii měření - teplota na nejsevernějším výběžku kontinentu dosáhla rekordního 18,3 stupně Celsia. S odvoláním na argentinskou Národní meteorologickou službu o tom dnes informovala AFP.

Teplota naměřená ve čtvrteční poledne na vědecké stanici Esperanza překonala dosavadní rekord 17,5 stupně Celsia z března 2015. Argentina zde teplotu měří od roku 1961.

Argentine Antarctica has its hottest day on record since readings beganhttps://t.co/5JGPOTow3B#climate pic.twitter.com/8ajHQCLH6G

— AFP news agency (@AFP) February 7, 2020

Lokální rekord pokořila i zhruba o 100 kilometrů jižněji položená základna Marambio, kde rtuť teploměru vystoupala až na 14,1 stupně Celsia. Na základně se teplota měří od roku 1971, nejtepleji zde až do čtvrtka bylo v únoru 2013 - 13,8 stupně Celsia.

Argentina má ve své výseči Antarktidy hned několik vědeckých základen. Ledový kontinent nepatří žádnému státu, nároky na část území si však kromě Buenos Aires činí Austrálie, Chile a Nový Zéland a státy severní polokoule Francie, Británie a Norsko. Teploty v letních měsících, tedy mezi říjnem až únorem, kolísají většinou mezi -10 až -40 stupni Celsia.

Antarktida není v tuto chvíli jediným místem s nezvykle vysokými teplotami, upozornil dnes list The Washington Post. Vlny veder podobně jako před pár měsíci Evropu teď zasáhly celou Latinskou Ameriku. V Chile se tento týden podařilo naměřit 30 stupňů na zatím nejjižněji položeném místě na světě; je jím město Porvenir, které leží na souostroví Ohňová země.

Témata:  Antarktida teplotní rekordy počasí

Související

Aktuálně se děje

2. srpna 2025 8:51

Laďka Něrgešová není sama. Kolik lidí slyší zdrcující verdikt lékařů?

Laďka Něrgešová se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu. á v hlavě nádor zvaný glioblastom. Jde o rychle rostoucí nádor centrálního nervového systému, který vzniká z podpůrných buněk nervové tkáně. V Česku je přitom ročně diagnostikováno přibližně 350 případů glioblastomu, nádoru, jehož léčba je mimořádně obtížná. Hlavním problémem je, že nádorové buňky rychle prorůstají do zdravé mozkové tkáně, což znemožňuje jejich úplné chirurgické odstranění. Tento typ nádoru má také vysokou pravděpodobnost recidivy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy