reklama

Knížku nazvanou Crooked: Outwitting the Back Pain Industry and Getting on the Road to Recovery (Pokřivení: Jak vyzrát na průmysl těžící z bolesti zad a začít se zotavovat), napsala americká investigativní novinářka Cathryn Jakobsonová Raminová, která sama trpí bolestí zad.

Podle ní jsou psychologické následky bolestí zad, které v určité fázi života postihnou až 90 procent lidí, tak vážné, že jsou lidé ochotní sáhnout po jakékoli možnosti, jež jim slibuje úlevu. Ovšem ve valné většině případů je řešení bolestí zad jednoduché - nepřestávat se hýbat.

"Když máte bolesti, obvykle nejste schopní klást spoustu otázek," řekla Raminová. "Většina lidí trpících chronickou bolestí má spoustu problémů. Často nejsou schopní pracovat, mají problémy doma, jsou zoufalí."

"Lidé se pak cítí krajně osamělí, frustrovaní a naštvaní. Izolace je hlavní faktor, který věci zhoršuje, protože začnete mít pocit, že už pro vás není bezpečné vycházet ven. A tak sedíte doma a z vaší bolesti a situace se stane posedlost," dodala Raminová.

Podle jejích zjištění existuje jen velmi málo důkazů, že operace páteře, při níž je chirurgicky zamezeno pohybu té části, která způsobuje bolest, je účinnější než intenzivní rehabilitace. Pacienti v USA nejvíce utrácejí za takzvanou spinální fúzi. "Operaci by mohli klidně vynechat a rovnou jít rehabilitovat," tvrdí Raminová.

Pacienti v USA ročně dají za spinální fúzi 40 miliard dolarů, přičemž její úspěšnost je jen 35 procent. V průzkumu provedeném mezi stovkou chirurgů 99 odpovědělo, že by "rozhodně nepodstoupili" lumbální spinální fúzi, pokud by jim byla doporučena.

Pacienti se podle Raminové nechají snadno ovlivnit bezskrupulózními "léčebnými" středisky, která jim tvrdí, že řešit lze všechno. "Když pak navštíví svého chirurga a ten jim řekne: 'Je mi líto, s tímhle vám nepomůžu. Nemůžu pro vás nic udělat', nechtějí to pochopit. Mají tendenci vykládat si to tak, že jejich lékař není dost dobrý nebo dost chytrý - a hledají někoho, kdo jim dokáže pomoct."

Kniha také obviňuje farmaceutický průmysl, že zneužívá bolesti zad k nadměrnému předepisování vysoce návykových léků proti bolesti, jako je OxyContin a Vicodin, čímž jen přiživuje americkou krizi závislosti na lécích na předpis.

"Po celá desetiletí lékaři uznávali, že opiáty jsou vysoce návykové léky a že předepisovat je komukoli jinému než trpícím lidem v poslední fázi rakoviny je nelegální," napsala Raminová.

"Ale s OxyContinem se tahle vlna najednou obrátila. Lékaři, kteří odmítají lidem trpícím bolestí zad předepisovat opiáty, jsou považovaní za 'neempatické a bezcitné'. Pro všeobecné lékaře, do jejichž péče se vracejí pacienti po neuspokojivé operaci zad, musel být OxyContin darem z nebes," dodala Raminová.