Jak bude vypadat život na Zemi, až vyhasne Slunce?

Je celkem jasné, že jednou – snad v daleké budoucnosti – Slunce zemře. Má životnost okolo 10 miliard let a pomalu se blíží k dosažení páté. Ale co se vlastně stane, až dojde ke konci? Slunce postupně předělává svou původní zásobu vodíku do hélia skrze proces zvaný proton-proton řetězec.

Začne umírat ve chvíli, kdy mu dojdou veškeré zásoby vodíku, které má. Naštěstí pro lidstvo se to však nestane ještě nějakou dobu. Máme tedy čas vymyslet, co budeme dělat, až k tomu dojde.

Slunce se zahřeje

Asi první věcí po vyčerpání zásoby vodíku bude to, že se Slunce rozjasní. Hodně rozjasní. Čím jasněji bude Slunce svítit, tím více jeho energie dostane Země. Plyny v atmosféře – jako je oxid uhličitý či methan – už nyní drží teplo v atmosféře a nedovolí mu ji opustit.

S tím, že Slunce bude vydávat mnohem větší teplo, se Země stane saunou. Voda se vypaří a vytvoří hustá mračna v atmosféře. Ten bude Zemi chvíli chránit před sluneční radiací. Po nějaké době to však bude málo a oceány se začnou vařit.

V té době už život na Zemi možný nebude. Pokud ještě nějaká část lidstva existuje, zemře brzy kvůli velikému horku a nedostatku vody. Nicméně to ještě není všechno, co Slunce provede.

Zvětší se

Slunce bude nejen více zářit, také se zvětší. Jakmile spálí veškeré své palivo, přesune se do další části svého životního cyklu. Tím je fáze červeného obra. I když bude větší, jeho teplota se sníží na 2 000 až 3 000 stupňů. To sice vypadá jako hodně, ale v současné době má povrch Slunce teplotu mezi 5 000 a 9 000 stupni.

Tohle se hvězdám stává, ne však všem. Červení trpaslíci – malé hvězdy – jsou slabí a prostě vyhasnou, jak,mile propálí své zásoby. Na druhou stranu vydrží déle než ostatní. Modří a bílí obři jsou tak velcí, že se z nich stane supernova.

Zmenší se

Slunce bude se svými změnami pokračovat. Jakmile skončí s héliem, nebude schopné udělat to samé s uhlíkem. A proto se zmenší do podoby bílého trpaslíka. Bude mnohem menší než původně Slunce vypadalo.

Tento...zbytek Slunce bude svítit další miliardy let, dokud se v daleké budoucnosti nepromění v mrtvého černého trpaslíka. Není jisté, jak dlouho tato fáze bude trvat. Vědci si zatím myslí, že vesmír není tak starý, aby už před Sluncem nějaký černý trpaslík existoval.

Orbita Země se změní a život se objeví jinde

Ačkoliv všechno na Zemi umře, planeta se nepřestane otáčet a nepřestane obíhat Slunce. Až se Slunce zvětší, jeho gravitační síla bude menší a Země a další planety se přesunou dále, do bezpečí před slunečním žárem. Kromě Merkuru a Venuše, tyto planety budou pohlceny.

Ačkoliv život na Zemi bude mrtvý, může se objevit jinde. Jupiter a Saturn jsou velké planety s množstvím měsíců – a právě tyto měsíce by se mohly stát rodištěm nového života. Dva z nich – Európa a Ganymed – jsou v současné době pokryty ledem. Až se Slunce roztáhne, mohlo by být schopné let roztát a vytvořit prostředí vhodné pro život.

Mléčná dráha a Andromeda se spojí a Slunce zahřeje vzdálenejší planety

Ačkoliv to nebude způsobeno koncem Slunce, stane se to v podobnou dobu. Andromeda a Mléčná dráha se k sobě blíží poměrně rychle, takže kolize nastane zcela jednoznačně. Ačkoliv to zní děsivě, sluneční soustava by měla být v pořádku.

Zatímco blízké planety budou proměněny v poušť, planety, které jsou od Slunce dál, se ohřejí. Například Pluto má teplotu okolo mínus 233 stupňů. Jakmile se Slunce dostane blíže, Pluto a další podobné planety se ohřejí. Minimálně na chvíli, než se Slunce zcvrkne do bílého trpaslíka.

Život na Zemi nebude možný

Je pravděpodobné, že se život objeví na některé z jiných planet. Rozhodně však ne na Zemi. Jakmile Slunce začne umírat, bude to konec pro lidstvo...minimálně lidstvo na Zemi. Povrch naší planety bude příliš horký na to, aby na něm mohl život existovat. I kdyby lidstvo vytvořilo technologii, která by fungovala proti žáru, nemělo by vodu ani potraviny.

Internet ani další záznamy naší činnosti se nezachovají, a tak se smrtí Slunce přijde i smrt lidstva tak, jak ho známe. Život se možná vyvine jinde, ovšem bude trvat miliardy let, než dosáhnou úrovně, na jaké je život na Zemi dnes. Je navíc pravděpodobné, že se vyvine zcela jinak, než tomu bylo tady.

Existuje samozřejmě šance, že před tím lidstvo dokáže vymyslet, jak se zachránit. Víme již o místech, která by čistě teoreticky mohla být obydlená. Pokud se tedy lidstvo bude snažit, možná se dostane na jedno z těchto míst a obydlí ho.

NASA pracuje na misích na Mars, mnoho společností chce být prvními kolonizátory. Mars by byl jen malým úspěchem, pokud bychom se měli přesunout do jiné galaxie, ovšem jak říkal Neil Armstrong „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“.

Témata:  Slunce 1,  vesmir,  Země 1