Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na Zemi je stále více lidí. Co budeme za pár let jíst?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Světová populace roste o 80 milionů lidí ročně a očekává se, že do roku 2050 dosáhne magické hranice 9 miliard. V souvislosti s tímto nárůstem nebudou lidé schopni produkovat dostatek bílkovin, aby mohli živit všechny současným potravinovým systémem. Naše přírodní zdroje jsou exponenciálně vyčerpávány. Neexistuje žádná jiná cesta, než je změna naší stravy. Jak? Nevíme. Jednou z cest by ale mohlo být zařazení hmyzu do našeho jídelníčku.

Právě teď pochází většina našich proteinů z masných živočichů, z nichž většina je chována v továrních farmách. Zvířata a dobytek jsou neefektivním zdrojem bílkovin a jejich masové chovy přispívají ke změně klimatu, vysvětluje server Sensbar. Rostliny vyžadují méně energie, vody a půdy, ale je tu jeden háček - produkují bílkoviny, které jsou nutričně horší než maso. A také nejíme celé plodiny, ale jen jejich části. 

Pěstování rostlin produkuje obrovské množství organického odpadu, který by shnil, kdyby nebylo zvířat. Zvířata, především hmyz, mohou z takového odpadu prospívat, což omezuje jejich příspěvek k celkové stopě, kterou zanechávají na naší planetě.

U hmyzích bílkovin neexistují takové problémy jako u těch rostlinných. Jsou stejně kvalitní jako živočišné bílkoviny a navíc jsou udržitelnější. "Pokud srovnáme bílkoviny z hovězího a bílkoviny u cvrčka, je tento rozdíl téměř šokující. K produkci stejného množství bílkovin jako skotu cvrčci potřebují 12krát méně krmiva, 15krát méně půdy, 2000krát méně vody a produkují 100krát méně skleníkových plynů. Cvrčci bavíc mohou být krmeni potravinovým odpadem, jako jsou banánové listy nebo rýžové otruby, které by jinak byly vyhozeny," uvádí server.

Na trhu už se tak objevily například proteinové a energetické tyčinky z cvrččí mouky. Výrobci uvádějí, že hmyz obsahuje významné množství zdravých tuků, navíc je také bohatý na vápník, zinek a heme železo. Existuje prý mnohem nižší riziko, že by hmyz prodělal onemocnění. Právě nemoci zvířat a s tím spojené nadužívání antibiotik bývá zmiňováno jako velký problém. Pěstování hmyzu nevyžaduje žádné použití antibiotik, což mimo jiné snižuje riziko vzniku super bakterií, uvádějí zastánci „hmyzích jídel“.

Témata:  hmyz vědci lidé Země 1

Související

Aktuálně se děje

25. října 2025 11:12

Hanychová prozradila okolnosti rozchodu se Soukupem. Roli sehrál Pavel Novotný

Přes dva roky je už minulostí láska mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, které od počátku téměř nikdo nedával žádnou šanci. Dvojice se přesto dočkala společného potomka. K rozchodu ale nakonec došlo a jeho okolnosti bylo možná ještě dramatičtější, než se doposud myslelo. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy