Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na Zemi je stále více lidí. Co budeme za pár let jíst?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Světová populace roste o 80 milionů lidí ročně a očekává se, že do roku 2050 dosáhne magické hranice 9 miliard. V souvislosti s tímto nárůstem nebudou lidé schopni produkovat dostatek bílkovin, aby mohli živit všechny současným potravinovým systémem. Naše přírodní zdroje jsou exponenciálně vyčerpávány. Neexistuje žádná jiná cesta, než je změna naší stravy. Jak? Nevíme. Jednou z cest by ale mohlo být zařazení hmyzu do našeho jídelníčku.

Právě teď pochází většina našich proteinů z masných živočichů, z nichž většina je chována v továrních farmách. Zvířata a dobytek jsou neefektivním zdrojem bílkovin a jejich masové chovy přispívají ke změně klimatu, vysvětluje server Sensbar. Rostliny vyžadují méně energie, vody a půdy, ale je tu jeden háček - produkují bílkoviny, které jsou nutričně horší než maso. A také nejíme celé plodiny, ale jen jejich části. 

Pěstování rostlin produkuje obrovské množství organického odpadu, který by shnil, kdyby nebylo zvířat. Zvířata, především hmyz, mohou z takového odpadu prospívat, což omezuje jejich příspěvek k celkové stopě, kterou zanechávají na naší planetě.

U hmyzích bílkovin neexistují takové problémy jako u těch rostlinných. Jsou stejně kvalitní jako živočišné bílkoviny a navíc jsou udržitelnější. "Pokud srovnáme bílkoviny z hovězího a bílkoviny u cvrčka, je tento rozdíl téměř šokující. K produkci stejného množství bílkovin jako skotu cvrčci potřebují 12krát méně krmiva, 15krát méně půdy, 2000krát méně vody a produkují 100krát méně skleníkových plynů. Cvrčci bavíc mohou být krmeni potravinovým odpadem, jako jsou banánové listy nebo rýžové otruby, které by jinak byly vyhozeny," uvádí server.

Na trhu už se tak objevily například proteinové a energetické tyčinky z cvrččí mouky. Výrobci uvádějí, že hmyz obsahuje významné množství zdravých tuků, navíc je také bohatý na vápník, zinek a heme železo. Existuje prý mnohem nižší riziko, že by hmyz prodělal onemocnění. Právě nemoci zvířat a s tím spojené nadužívání antibiotik bývá zmiňováno jako velký problém. Pěstování hmyzu nevyžaduje žádné použití antibiotik, což mimo jiné snižuje riziko vzniku super bakterií, uvádějí zastánci „hmyzích jídel“.

Témata:  hmyz vědci lidé Země 1

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Kourtney Kardashian

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.