Tvrdí to autoři studie německého Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu, kterou publikoval odborný časopis Global Change Biology.
U zvířat se očekává příchod spíše méně nápadných druhů, jako je hmyz, korýši nebo měkkýši. Příchod nových savců, jako jsou v Evropě již nějaký čas usídlení mývali, je oproti tomu nepravděpodobný.
Zabírání životního prostoru zavlečenými druhy se odehrává v důsledku globalizace - s pomocí lodí, kamiónů či letadel podél světových dopravních a obchodních cest. Zvrácení tohoto trendu nelze v dohledné době podle vědců očekávat.
Počet nepůvodních druhů ve světě vzroste do roku 2050 o 36 procent. V Evropě vědci očekávají přírůstek dokonce 64 procent, což odpovídá 2500 novým nepůvodním druhům. Dalšími významnými "přistěhovaleckými" oblastmi jsou mírná zeměpisná pásma Asie, Severní a Jižní Ameriky. Naopak nejmenší podíl nových druhů patrně zaznamená Austrálie.
Vědci využili pro vytváření prognóz počítačový model, který využívá data získaná z pozorování v minulosti.
Problémy v cílových oblastech způsobují nepůvodní druhy sice pouze ve zlomku případů, nedají se ovšem předvídat a mohou být proto rozsáhlé, řekl agentuře DPA vedoucí vědeckého týmu Hanno Seebens. Jako příklad uvedl asijského tesaříka (anoplophora glabripennis), který se usídlil v Německu a je schopen způsobit odumírání listnatých stromů.
Evropská unie vyčíslila roční náklady způsobené invazivními druhy na 12,5 miliardy eur (336 miliard korun), mimo jiné v zemědělství. Vědci proto vyzývají k větší regulaci a jejímu přísnějšímu vymáhání, které má zavlékání nepůvodních druhů omezit.
