Nakolik je budoucí úspěch dítěte určen vrozenou inteligencí? Ekonom James Heckman, kterého cituje americký server Bloomberg, říká, že to není tak, jak si lidé myslí. Rád se ptá vzdělaných ne-vědců, zejména politiků, jaký rozdíl mezi příjmy lidí může být spojen s IQ. Někteří podle něj odhadují 25 procent, jiné dokonce i 50 procent Údaje však naznačují, že IQ má na výdělek mnohem menší vliv - asi 1 nebo 2 procenta.
Takže pokud je IQ jen nepatrným faktorem úspěchu, co odděluje nízké příjmy od těch nejvyšších? Pokud jste tak chytří, proč nejste bohatí? Věda v tomto směru nemá jednu jasnou odpověď, jistou roli v tom prý ale hraje štěstí. Dalším klíčovým faktorem je osobnost. Heckman zjistil, že finanční úspěch souvisí se svědomitostí, což je osobnostní rys, který se vyznačuje pečlivostí, vytrvalostí a sebereflexí.
Aby dospěl k tomuto závěru, on a kolegové zkoumali čtyři různé datové soubory, které obsahovaly IQ skóre, standardizované výsledky testů, známky a hodnocení osobnosti tisíců lidí ve Velké Británii, USA a Nizozemsku. Některá data byla sbírána celá desetiletí – tyto databáze sledovaly nejen příjmy, ale také záznamy z trestních rejstříků, index tělesné hmotnosti a sebehodnocení.
Studie zjistila, že skóre, výsledky testů a známky jsou výrazně lepšími prediktory úspěšnosti dospělých než výška IQ. Známky odrážejí nejen inteligenci, ale také to, co Heckman nazývá „nekognitivními dovednostmi", jako je vytrvalost, dobré studijní návyky a schopnost spolupracovat.
Heckman, který spolu s ekonomem Danielem McFaddenem získal v roce 2000 Nobelovu cenu, se domnívá, že úspěch se odvíjí nejen od vrozených schopností, ale od dovedností, které se lze naučit. Jeho vlastní výzkum naznačuje, že zásahy do dětské výchovy mohou být užitečné a že svědomitost je mnohem tvárnější než IQ.
IQ samozřejmě stále hraje roli. Někdo s hodnotou IQ 70 nebude schopen dělat věci, které jsou pro člověka s IQ 190 snadné. Heckman však říká, že mnoho lidí nedokáže proniknout na trh práce, protože jim chybí dovednosti, které nejsou měřeny inteligenčními testy. Nerozumějí, jak se chovat při pracovních pohovorech. Mohou přijít pozdě nebo se nevhodně obléci. Nebo v zaměstnání jasně řeknou, že nebudou dělat víc než je minimum nutné pro výkon jejich práce.
John Eric Humphries, spoluautor článku, říká, že doufá, že jejich práce by mohla pomoci objasnit komplikovanou, často nepochopenou představu o lidských schopnostech. „Naším konečným cílem je zlepšit blaho člověka," říká Heckman.
Související
30. března 2019 9:35
18. listopadu 2018 19:15
22. května 2018 22:13
4. ledna 2018 8:53
22. října 2017 0:23
6. června 2016 15:15
