Při pohledu na noční oblohu považujeme za samozřejmé, že na ní spatříme měsíc. Původně ale naši planetu obíhaly měsíce dva. Ten druhý ale zmizel, a vědci konečně zjistili kam.
Zemi původně obíhaly dva Měsíce, jeden větší a druhý menší. Jenže pak nastalo to, čemu vědci říkají "velký plesk". Oba bratři se totiž srazili.
Astronomové s novou teorií "velkého plesku", odvozené od velkého třesku, díky němuž vznikl celý vesmír, přišli v časopisu Nature. S její pomocí si nyní dokáží vysvětlit, proč je jedna strana Měsíce hornatější než druhá i proč je poněkud šišatý.
Vytvořili počítačový model, který ukazuje, jak spolu oba měsíce obíhaly kolem naší planety. Ještě když byly oba poměrně mladé, bylo jim tehdy asi 100 milionů let, narazila do Země planeta. To se stalo před zhruba 4,4 miliardami let, kdy zde nebyl žádný život.
Menší Měsíc obíhal za tím větším. A protože první byl asi třikrát širší a 25krát těžší, měl i silnější gravitaci. Proto se muselo stát to, co brzy nastalo - oba se srazily. "Byly odsouzeny ke střetu, nebylo úniku. Tenhle 'velký plesk' byl srážkou v nízké rychlosti," uvedl spoluautor studie Erik Asphaug, planetární vědec z Kalifornské univerzity.
Srazily se asi rychlostí 8 000 kilometrů za hodinu. Díky tomu, že nebyla tak vysoká, se ve větším nevytvořil kráter, ale menší se roztříštil o jeho povrch. A horniny, které z něj při srážce odlétaly, se usadily právě na větším. Odborníci to přirovnávají k rozplesknutí dortu.
"Fyzika tohoto střetu je překvapivě podobná plesknutí dortem do obličeje. Zhruba o den později se všechno usadilo," dodal Asphaug.
S novou teorií nesouhlasí jen její tvůrci, ale zamlouvá se i dalším astronomům. Podle nich je pravděpodobné, že se něco podobného skutečně mohlo odehrát.
Související
12. listopadu 2024 11:44
26. října 2024 14:39
15. října 2024 21:58
11. října 2024 10:16
23. července 2024 19:01
2. července 2024 15:33
