Eticky problematická transplantace: Proč nedokážeme pěstovat orgány ve zvířatech?

Cílem výzkumu a experimentů vědců je za použití lidských kmenových buněk a prasečího DNA upravit embrya prasat tak, aby v jejich těle vyrostly lidské orgány. Tím by se měl vyřešit problém s nedostatkem dárců.

Nyní vědci hlásí, že se jim úspěšně podařilo vytvořit embrya, která jsou částečně lidmi a částečně prasaty. Tato embrya nechali růst po dobu 28 dní, než experiment ukončili a provedli důkladnou analýzu tkání.

Vědci se domnívají, že by takto modifikovaná prasata vypadala a chovala se stejně, jako kterékoliv jiné prase, ale díky orgánům, které by v nich vyrostly, by mohla zachraňovat životy.

Jak ale deník připomíná, kontroverzní podstata těchto experimentů už v minulosti vedla úřady k tomu, aby se k tomuto výzkumu stavěly spíše odmítavě. Americký Národní institut zdraví minulý rok v září uvedl, že dokud nebude vědět více o možných dopadech pokusů, odmítá výzkum těchto takzvaných chimér podporovat.

Obává se totiž, že by přítomnost lidských buněk v těle zvířete mohl ovlivnit mozek, což by následně mohlo mít dopad na chování zvířat, které by dokonce mohlo být více lidské.

Profesor Pablo Ross, biolog, který se soustředí na reprodukci a který tento výzkum vede, ale na tyto obavy odvětil, že je jen „velmi malá možnost toho, že by mohl vyrůst lidský mozek".

Peter Stevenson z organizace Compassion in World Farming k výzkumu uvedl: „Jsem nervózní ohledně vytváření nových zdrojů zvířecího utrpení. Zkusme nejdříve přimět co nejvíce lidí, aby darovali orgány. Pokud i potom budeme mít nedostatek, můžeme zvážit využití prasat, ale zato bychom měli snížit konzumaci jejich masa, aby nedošlo k celkovému zvýšení počtu prasat, které jsou využívány k lidským účelům."

Profesor Ross se ale domnívá, že prasata jsou pro tyto účely perfektními kandidáty. „Doufáme, že se prasečí embryo vyvine normálně, ale slinivka břišní bude tvořena téměř výhradně lidskými buňkami, takže by mohla být kompatibilní s pacientem na transplantaci."

Profesor Walter Low z katedry neurochirurgie Minnesotské univerzity upřesnil, že výzkumníci nechtějí skončit u slinivky – v budoucnu by se mohli pokusit v prasatech vypěstovat i srdce, ledviny, játra, plíce a rohovky.

Profesor George Church, který v minulosti vedl podobný výzkum, pak vysvětlil, že použití chimér má mnohé výhody. „Otevírá to možnosti nejenom transplantace od prasat lidem, ale i představu, že lze prasečí orgán vylepšit. Genová editace by mohla zajistit, že tyto orgány budou velmi čisté, dostupné a zdravé, takže by mohly být lepší než orgány od lidských dárců," vysvětlil.

Témata:  lidé,  lékaři,  zvířata,  vepři