Nacistický vůdce Adolf Hitler byl v mnoha ohledech podivín. Jednou z těch "menších" zajímavostí o jeho životě je odpor, který uchovával k masu. Proto měl po svém boku odbornici na stravování, která se mu stavila o pravidelné dávky jídla, tehdy třiadvacetiletou Constanze Manziarlyovou. Jaký byl její příběh a jak vyprávěla o hrůzách, které zažila v berlínském bunkru?
Constanze Manziarlyová měla pouze 23 let, když začala pracovat jako Hitlerova odbornice na vegetariánskou stravu. Jako jedna z mála měla to "štěstí", že s ním zůstala až do roku 1945, kdy vůdce Třetí říše spáchal v berlínském bunkru sebevraždu se svou manželkou Evou Braunovou.
Dva dny po ní utekla Manziarlyová z bunkru s Hitlerovou sekretářkou Traudl Jungeovou ve skupině vedené vůdcem brigády SS Wilhelmem Mohnkem. Nacisty ale přepadli vojáci Rudé armády a odvedli do stanice metra. Od té doby Hitlerovu odbornici na výživu nikdo neviděl.
Přesto se její zážitky z bunkru zachovaly, v osobních listech své sestře totiž často psala o tom, co pod nadvládou nacistů prožívá. Prozradila tak například, že Hitlerovi připravila jeho poslední jídlo, těstoviny s rajčatovou omáčkou.
V dopisech, které zveřejnil historik Stefan Dietrich, Manziarlyová popisuje Hitlera jako náročného a vybíravého jedlíka, který ji vystavil "nepředstavitelným těžkostem" a zanechal v ní dojem, že je jednou nohou v hrobě.
Manziarlyová se do Hitlerových služeb dostala náhodou. Na klinice v Berchtesgadenu studovala přípravu syrových vegetariánských jídel a Hitlerův horský dům Berghof stál v blízkosti tohoto zařízení. Nacistický vůdce, který měl averzi vůči masu, si z kliniky nechával posílat jídlo, následně zaměstnal Manziarlyovou jako svou osobní výživovou poradkyni.
Vzal si ji i do bunkru v Berlíně, kde prožil poslední dny. Podle historika dostala mladá dívka nabídku, která se jednoduše neodmítá. Nadšená z ní ale nebyla. V listech popisovala, že připravit Hitlerovi jídlo je "kulinářská výzva", protože nejraději jedl proso nebo tvaroh se lněným olejem.
Jako náhradu masa měl rád houby a od začátku druhé světové války prý jako dezert jedl dvě nastrouhaná jablka. S přibývajícími roky ale bylo pro kuchařku stále těžší vypouštět z bunkru nějaké informace.
Od roku 1944 proto začala v listech používat kódy, aby zamaskovala skutečná jména a místa. Hitler byl nazýván jako "vrchní lékař", Berghof "letovisko" a bunkr, ve kterém zemřel, byl "rekreační dům".
V jednom dopise také popisovala hrůzy, které se v bunkru odehrávaly. Uvedla například, že se kousala do jazyka strachy, když viděla Hitlerovu názornou ukázku, jak používat kyanidové kapsle.
Témata: Adolf Hitler, II. světová válka, nacisté
Související
20. července 2024 18:57
5. května 2022 19:14
3. května 2022 3:41
15. dubna 2022 6:46
29. srpna 2020 9:04
24. července 2020 0:17