reklama

Navíc mezi nejvíce a nejméně znečištěnými zeměmi se rozdíl stále rozšiřuje. „Mnohé rozvíjející ekonomiky investovaly do moderních a ekologických technologií. Jiné naopak při honbě za ziskem naopak veškeré ohledy ztrácejí,“ popisuje stav Bob O’Keefe, viceprezident Health Effects Institute. Podle vědců platí, že čím chudší země, tím horší znečištění. Nemoci z důsledku znečištění vzduchu se již dnes posunuly na čtvrté místo důvodů úmrtí. Hned za vysokým krevním tlakem, špatným jídelníčkem a kouřením.

Znečištěný vzduch pak způsobuje mrtvice, nádory plic nebo srdeční onemocnění. Na tyto příčiny umírá v Číně a v Indii více než polovina lidí. Právě zde je největší tzv. vnitřní znečištění budov. K tomu dochází při spalování tuhých paliv, kdy část exhalací odchází i dovnitř budov. Na světě má jimi být ohroženo až 2,6 miliardy lidí.

Špatnou zprávou je, že musela být rozšířena tabulka znečištění. Mezi nejvíce znečištěnou a nejčistší zemí bylo v roce 1990 pouhých šest míst. Dnes musela být rozšířena na jedenáct. Stejně tak roste znečištění z dopravy. Dobrou zprávou pak je že i přes přírůstek populace klesl počet lidí zasažených exhalacemi z fosilních paliv.

Zatímco v roce 1990 bylo jimi zasaženo 3,6 miliardy lidí dnes je jich pouze 2,4 miliardy. „Existují důvody pro optimismus, ale bude to dlouhá cesta. Zdá se, že Čína začala s agresivními kroky jako je omezení těžby uhlí a větší kontrola emisi. Indie začala pracovat na zlepšení čistoty vnitřního ovzduší, například větší dostupností LPG jako paliva pro vaření, a podporou elektrifikace,“ dodává optimisticky O’Keefe.