Otázky, na které nikdo nezná odpověď? Některé z nich jsou v 21. století překvapivé

8. Proč spíme?

Na to proč spíme, nemají vědci jasnou odpověď. Kvůli nabrání sil to prý není. Podle vědců to souvisí s mozkovou činnosti. Podle jedné teorie se během spánku ukládají důležitá data a informace, které jsme se během dne naučili a získali. Podle druhé naopak mozek maže hlouposti, které k životu nepotřebujeme. Každopádně platí, že spánek je dobrý pro mozek!

7. Kolik je planet v naší sluneční soustavě?

Každý ví, že po vyřazení Pluta z klubu má naše soustava osm planet. Opravdu? Oblast mezi Sluncem a Merkurem je tak zářivá, že astronomové přes světlo nevidí v této oblasti naprosto nic. Podle mnohých by se zde mohla skrývat ještě jedna planeta. Naopak pásmo asteroidů za Plutem je naopak v takových temnotách, že by zde mohla být planeta velikosti Země nebo Marsu, aniž bychom ji v temnotách mohli spatřit. Některé teorie mluví dokonce o planetě čtyřnásobku Jupitera. Kdo ví. Třeba za pár let budou planet desítky.

6. Proč led klouže?

Ano, na tuto otázku i přes snahu fyziků stále nemáme odpověď. Po dlouhá léta to učebnice vysvětlovaly tak, že pokud bruslíte nebo chodíte po ledě, působíte na led tlakem, který snižuje bod tání ledu a vytváří tak vodní vrstvu.  Jak se ukazuje, neplatí to.  Podle jedné z teorií je vlastně led pořád kapalina. Podle další dokonce led není vůbec kluzký! Na odpověď si budeme tedy muset ještě asi dlouho počkat.

5. Jak funguje bicykl?

Spousta lidí jej požívá, většina lidí na něm jela, ale stále nikdo neví, jak vlastně funguje. Řeč je o obyčejném šlapacím kolu. Ano, vědci stále nechápou, jak se lidé mohou (tedy většinou) udržet na kole. Co ho dělá tak stabilním? A jak vlastně může jet? I přes řadu teorií to stále nikdo neví a jeden fyzik z věhlasného Cornellu to nazval největší záhadou. Zda se tajemství šlapacího kola někdy odhalí, a zda se vědci na řešení pak shodnou, je hádanka budoucnosti.

4.  Jak zvítězit v solitére?

Pro vědu je stále záhadou, jak zvítězit v solitére. Nejjednodušší hra, při které jsme ve volných chvilkách ve škole nebo v práci strávili hodiny. Když se solitére zabývali matematici, přišli na to, že pravděpodobnost vítězství v každé hře je 80 až 90%. Popravdě zvítězili jste někdy v 9 z 10 her solitéru? Asi ne, že?

3. Kolik je na světě druhů živočichů?

Za posledních 250 let bylo v průměru ročně objeveno 15 000 druhů nových tvorů. Lidstvo zmapovalo celkem 2 miliony tvorů. Kolik jich však ještě zbývá k poznání? Vědci se opět nemohou shodnout. Podle některých by mělo být celkem na planetě 5 milionů druhů. Podle jiných až 100 milionů! Jak je to možné? 99% života se skrývá v oceánech a těch jsme zatím prozkoumali jen kolem 10%. I Měsíc nebo Mars jsou více zmapované než moře!

2. Kolik kilometru měří pobřeží kteréhokoliv státu?

Za příklad si vezmeme USA. Podle CIA The World Factbook mají Spojen státy pobřeží dlouhé 19 924 kilometrů. Podle jiné encyklopedie má pobřeží USA 46821 kilometrů a podle Národní agentury pro oceán a dokonce 153 646 kilometrů! Jak je to možné? Neshoda mezi geografy. Ti se nemohou shodnout, jak velké detaily se mají započítávat do celkové délky pobřeží. Proto můžeme někdy zjistit i více naprosto rozdílných čísel.

1. Jak funguje gravitace?

Největší záhada které stojí před vědci. Síla, která drží vesmír dohromady, a i kdybyste cestovali biliony kilometrů za jeho hranice, stále by na vás působila. Ba i o atomu toho víme více než o gravitaci. Vědci předpokládají, že gravitace bude mít svojí vlastní částici – graviton. Tu se však stále nepodařilo zachytit. Právě gravitace je příčina proč si kvantová fyzika a fyzika normálního světa nemají co říci. Jen budoucnost ukáže, zda najdeme odpověď na tuto otázku.    

Témata:  sluneční soustava,  vědci,  zajímavosti