O globálním oteplování byly napsány už tisíce knih a skleníkové plyny jsou prohlášeny za nepřítele. Jenže nic není černo-bílé. Podle studie, která byla zveřejněna v časopise Geofyzikální výzkumy a studie, by paradoxně skleníkové plyny mohly lidstvu pomoci přežít například sopečný výbuch apokalyptických rozměrů.
V roce 1815 vybuchl na indonéském ostrově Sumbawa stratovulkán Tambora. Tato erupce, na jejž následky zemřelo zhruba 100 tisíc lidí, je považována za jednu z nejkatastrofálnějších za posledních 10 tisíc let. Výbuch sopky ovlivnil následující rok celou severní polokouli v podobě změny klimatu, kdy sopečný prach v atmosféře zastínil slunce a teplota šla prudce dolů. Rok 1816 bývá proto označován jako „rok bez léta", uvedl britský list Daily Mail.
Geoinženýři nově tvrdí, že Zemi podobná apokalypsa dříve či později čeká znovu, čemuž sice zabránit nelze, nicméně díky skleníkovým plynům je prý možné minimalizovat následky „vulkanické zimy".
Na studii se podíleli vědci z britské Univerzity v Readingu (poblíž Londýna) a inženýři z Centra pro mezinárodní výzkum klimatu a životního prostředí v Oslo (Cicero). Podle nich by "vulkanickou zimu" mohlo zmírnit napumpování obrovského množství hydrofluorouhlíku (HFC) do atmosféry, což by ji oteplilo, a vyvážilo tak pokles teploty po zastínění slunce sopečným popelem.
HFC je jakýmsi bratrancem „zlých" freonů (CFC), které byly v 80. letech zakázány, protože devastovaly ozónovou vrstvu. HFC (konkrétně HFC-152a) je naopak „hodný" skleníkový plyn, který ozón neničí a po pár letech se sám v atmosféře rozloží.
Je správné měnit počasí?
Plán na záměrné ohřátí atmosféry má ovšem jeden háček: je velmi nákladný. Továrny, kde se vyrábí plast už dnes sice produkují HFC, ale aby jeho množství bylo efektivní k odvrácení "vulkanické zimy", musely by všechny výkon naráz zvýšit stonásobně. „Lidstvo se jednou bude muset rozhodnout, zda se mu vyplatí investovat peníze do masivní produkce HFC," říká k projektu profesor Keith Shine z Univerzity v Readingu, který je také členem Královské meteorologické společnosti.
„Možnost zasáhnout do počasí inženýrskými projekty je sice děsivá, na druhou stranu rychlé oteplování stejně jako ochlazování Země škodí lidstvu a ekosystému. Je tedy rozumné zabývat se otázkou, zda by se lidé měli pokusit uměle zakročit a zmírnit změny klimatu," tvrdí profesor John Shepherd z Univerzity v Southamptonu.
Doktor Matt Watson z Univerzity v Bristolu k tomu říká: „Myšlenka je to velmi zajímavá a nejspíš se o ní bude ještě hodně debatovat. Nicméně obezřetnost je na místě. Člověk se sice už snaží napravovat své chyby, v tomto případě by to ale bylo poprvé, co by zasáhl proti přirozenému jevu, byť s děsivými následky pro lidstvo. A chceme si hrát se zákony přírody?"
Témata: globální oteplování, konec světa
Související
15. dubna 2025 10:01
6. dubna 2025 12:31
13. března 2025 21:33
9. března 2025 15:51
5. března 2025 10:53
3. března 2025 17:17
