reklama

Ahmed připouští, že islám je dnes v Evropě „žhavou“ a diskutovanou otázkou – i s ohledem na to, že v důsledku muslimských teroristických útoků, při kterých zahynuly stovky lidí. „Jako sociální vědec, který opírá svou analýzu o terénní výzkum a fakta, jsem znepokojen potenciálem násilím a konfliktem v budoucnu. Ale jako humanista s vírou v pluralitní dědictví, které v Evropě existuje, mám naději, že vůdcové Evropy budou schopni v této obtížné době vést kontinent s moudrostí, soucitem a odvahou,“ vysvětluje muslim.

Poukazuje také na to, že v minulosti byli muslimští vědci, astronomové, chirurgové a matematici špičkami ve svých oborech. „Muslimové byli tehdy považováni za představitele silné, sofistikované a bohaté světové civilizace. Dnes, což je ironie, jsou muslimové považováni za nemajetné uprchlíky, kteří utíkají před šílenými a krvežíznivými muslimskými vládci,“ vysvětluje. V takové situaci je prý jasné, že Evropané se na islám nebudou dívat jako na součást evropské civilizace.

Muslimové a jejich kultura ale podle něj vždy byli součástí Evropy a podíleli se na jejím rozvoji. Oceňuje proto kroky kancléřky Merkelové a chválí její vstřícnost vůči uprchlíkům. Stejně tak ocenil i papeže Františka, který podle něj v symbolické rovině udělal pro dobré přijetí uprchlíků na kontinentu mnoho – například když myl uprchlíkům nohy.

V Islámu dle jeho slov existují tři široké proudy. Prvním je „literalistický islám“. Sem patří ti muslimové, kteří věří, že být dobrý muslim znamená dodržovat Korán a ducha islámského práva. Pak existují mystici - ti, kteří věří v teplé, inkluzivní objetí lidstva, které odráží boží lásku ke všem stvořením. Třetí jsou pak modernisté, kteří věří v rovnováhu víry s moderností. „Ti, kteří jsou v této poslední kategorii, věří, že modernost s charakteristikami demokracie a odpovědnosti a islám jsou kompatibilní. Tato kategorie je ohrožena přímo literalisty,“ varuje Ahmed.

Upozorňuje také na to, že soužití mezi muslimy a většinovou populací není vždycky lehké. Připomíná, že například v USA měli muslimové velké problémy po 11. září 2001. Problémem prý je, že jsou muslimové často házeni do jednoho pytle bez ohledu na to, z jaké země přicházejí, jaké mají zvyky a jak se chovají. Ať už jsou to Turci, Kurdové, Íránci nebo Pákistánci – pro Evropany jsou to prostě jen muslimové.

Třetí generace muslimských přistěhovalců, kteří se narodili jako občané v USA nebo Evropě, pak podle něj cítí odpor k předsudkům vůči muslimům – a i proto jsou někteří mladí muži a ženy více náchylní k radikálním kázáním mohou je zlákat právě literalisté, kteří tvrdí, že nemůže existovat soužití mezi islámem a Západem. Ahmed ale zároveň poukazuje, že muslimové jsou zastoupeni v evropské politice, že Londýn či Rottredam mají muslimského starostu a že jsou i sportovními hrdiny.

„Moderní islám z definice nemůže podporovat násilí, protože je založen na demokracii a právním státě. Literalistický islám z literatury, který chce být tím „hlavním“ islámem pak podle něj může někdy působit jako katalyzátor násilných skupin. „Tyto skupiny mohou využívat moderní technologie, jako je internet, a proto se mylně domnívají, že jsou dodavateli moderního myšlení,“ uvádí s odkazem na Islámský stát či Taliban, tedy skupiny, které hojně využívají nejen sociální sítě, ale třeba také YouTube.

„Po několika letech výzkumu v této oblasti jsme s mým týmem dospěli k závěru, že Evropa stojí na křižovatce. Pokud její vůdci znovuobjeví své pluralitní a humanistické tradice a přizpůsobí je 21. století, může se Evropa opět stát světem světové civilizace. Pokud tomu tak nebude, pak musíme brát velmi vážně [vzestup extrémní rétoriky o] vytváření koncentračních táborů a vyrábění mýdla z menšin - nočních můrách 30. let 20. století, o kterých ještě jednou slyšíme. Evropané mluví otevřeně o "vnějším nepříteli", kterým rozumí muslimy a "vnitřním nepříteli", za které považuje Židy. Po holocaustu jsme řekli "Nikdy víc", musíme si proto připomenout, že nikdy nedovolíme, aby se tato hrozná zvěrstva opakovala,“ uvádí Ahmed.

reklama