Můžete ze dne na den shořet? Fenomén, který fascinuje a tříští vědce

První případy zdokumentovaného samovznícení se objevují již v 17. století našeho letopočtu. V širší známost však tento fenomén vstoupil až s románem Ponurý dům (1852 – 1853), který napsal anglický spisovatel Charles Dickens. Ten použil samovznícení jako prostředek k zabití postavy z románu jménem Krook.

Poté, co se na něj snesla vlna kritiky, že si vymýšlí, poukázal Dickens na tři desítky případů v historii, které si při svém průzkumu našel. Případy však najdeme i v poměrně nedávné minulosti. Například v roce 2010 v Irsku zemřel senior Michael Faherty (76) a koroner tehdy konstatoval smrt samovznícením. Jeho tělo utrpělo extrémní popáleniny a byl nalezen v pokoji poblíž krbu. Zvláštní však je, že zbytek místnosti byl takřka nepoškozen.

Lidské tělo je tvořené zejména vodou a jediné skutečně hořlavé látky na něm jsou tuk, tkáň a metanový plyn. Pravděpodobnost, že by něco způsobilo samovznícení je tak mizivá. Mnoho vědců tvrdí, že za „samovznícením“ stojí neidentifikovatelný zdroj, jako například zápalka či cigareta, po kterém pak nezůstane žádná stopa.

V minulosti byly zdokumentovány případy, kdy něco samo od sebe vzplálo. Hromada hadrů špinavých od oleje uložená v kyblíku – díky kyslíku přítomnému ve vzduchu se postupně zvýšila jejich vnitřní teplota natolik, aby olej začal hořet. Dalším případem jsou kupky sena. Pokud leží dostatečně dlouho na to, aby se začaly rozkládat, bakterie které za rozkladem stojí mohou vygenerovat dostatek tepla na to, aby seno vzplanulo. U lidského těla jsou však podobné podmínky jen těžko zopakovatelné.

Ti, kteří ve fenomén samovznícení věří naopak poukazují na fakt, že aby lidské tělo shořelo „na prach“, musí dosáhnout alespoň teploty 3000 °C. Je tak velmi zvláštní, že okolní nábytek by nebyl nijak ovlivněn.

Dále pro jeho existenci hovoří fakt, že ne všechny jeho oběti úplně uhoří či zemřou. Mnoho lidí tvrdí, že se jim objevily podivné popáleniny na těle, aniž by se o něco doopravdy spálili. Jiní popisují, že jim z těla stoupá kouř aniž by byl kdekoliv poblíž oheň.

Bývá předkládáno mnoho důvodů, které údajně za spontánním samovznícením stojí. Mezi nimi například: bakterie, statická elektřina, obezita, stres či extrémní konzumace alkoholu. Žádná z těchto potencionálních příčin však zatím nebyla věděcky ověřena. Se zajímavou hypotézou nedávno přišel britský biolog Brian J. Ford, který tvrdí, že samovznícení je následkem hromadění acetonu v lidském těle. To se děje následkem alkoholismu, nevyvážené stravy či kvůli cukrovce.

Témata:  lidé,  požáry