Clintonová získala nominaci. První žena oficiálně kandiduje do Bílého domu

Poté, co v hlasování jednotlivých států unie Clintonová překonala potřebný počet 2382 hlasů, se její dřívější soupeř Bernie Sanders chopil mikrofonu a požádal delegáty, aby pozastavili pravidla a bývalou první dámu a bývalou šéfku americké diplomacie nominovali aklamací,tedy jednomyslným schválením bez hlasování. To se také stalo.

Před osmi lety tak postupovala i sama Clintonová, aby symbolicky uvolnila cestu pozdějšímu prezidentu Baracku Obamovi.

Clintonová má ještě svou nominaci formálně přijmout. Očekává se, že tak učiní ve čtvrtek na závěr sjezdu. Dosáhla však již toho, co se ji před osmi lety v souboji s Obamou nepodařilo.

Sandersovo gesto jednoty a konsensu mělo podle komentátorů vymazat rozpačitý dojem z chaotického prvého dne jednání nominačního sjezdu demokratů, kdy Sandersovi příznivci dávali najevo svou nespokojenost.

"To, co musíme udělat, anebo toho budeme navždy litovat, je porazit Donalda Trumpa a zvolit Hillary Clintonvou!" prohlásil Sanders ve snaze o znovusjednocení demokratů po chvílemi hořké kampani a tvrdém boji.

Ještě v pondělí nejoddanější Sandersovi přívrženci demonstrovali a vykřikovali "Za mříže!" na adresu političky pod vlivem úniku elektronické pošty, podle níž vedení Demokratické strany nadržovalo Clintonové. Sám Sanders své přívržence uklidňoval. "Hillary Clintonová se musí stát příštím prezidentem Spojených států," zdůraznil.

Vizitka Hillary Clintonové (68)

Narodila se 26. října 1947 v Chicagu a pochází z rodiny republikánského obchodníka.

Vzdělání: politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973) - zde se potkala se svým budoucím manželem a pozdějším prezidentem Billem Clintonem.

Kariéra: právnička (mimo jiné byla společnicí advokátní kanceláře Rose Law Firm v Little Rocku, hlavním městě Arkansasu, kde Clinton vykonával funkci guvernéra); první dáma USA (po zvolení Clintona prezidentem, 1993 až 2001); senátorka za stát New York (2001 až 2009); ministryně zahraničí (leden 2009 až únor 2013).

Stranická příslušnost: Demokratická strana (od roku 1968); předtím se věnovala práci pro republikány.

Prezidentská kandidatura 2008: Jako první žena v historii USA se dostala až do finále stranického nominačního souboje. V primárkách demokratů byla od začátku favoritkou, ale po "superúterý" 5. února se jí přestalo dařit. V červnu 2008 z tvrdého souboje odstoupila. Její konkurent a pozdější celkový vítěz Barack Obama jí ve své administrativě nabídl funkci ministryně zahraničí, kterou přijala.

Prezidentská kandidatura 2016: Favorizovanou roli Clintonová tentokrát již potvrdila, když v primárkách porazila nečekaně dlouho vzdorujícího Bernieho Sanderse. Nutný počet delegátů pro nominaci si zajistila začátkem června; stala se první ženou v dějinách USA, kterou do voleb vyslala velká politická strana. V listopadovém prezidentském zúčtování se střetne s republikánem Donaldem Trumpem.

Rodina: vdaná od roku 1975 (svazek přežil i Clintonovu v médiích hojně propíranou aféru s Monikou Lewinskou); dcera Chelsea (36), vnoučata Charlotte a Aidan.

Ostatní:

- Z funkce šéfky diplomacie odešla v únoru 2013 s tím, že se cítí politickým životem unavená. Chtěla více odpočívat, psát a přednášet. V té době byla nejvíce zcestovalým ministrem zahraničí USA - navštívila 112 zemí. Mimo jiné v roce 2011 jako první vysoký diplomat USA od roku 1955 zahájila oficiální rozhovory v Barmě.

- Převážně kladně hodnocené působení Clintonové ve vládě pošramotil útok islamistů na americký konzulát v libyjském Benghází v září 2012. Zahynul při něm velvyslanec USA a tři další lidé. Ministryně převzala odpovědnost za nedostatky při zajišťování bezpečnosti pracovníků. Republikáni ji za "kauzu Benghází" zhusta kritizují.

- Clintonová, kterou média hodnotí jako schopnou a vzdělanou, ale i chladnou a zarputilou, se v nedávných primárkách vyjádřila například pro přísnější zákony na kontrolu zbraní, striktnější vízový režim či vyšší zdanění bohatých Američanů. S Trumpem se neshoduje mimo jiné v pohledu na přítomnost imigrantů v USA.

- Její šance ve volbách by mohla zkomplikovat aféra s používáním soukromého e-mailu pro pracovní účely v době, kdy byla ministryní. Poštou měly projít i zprávy s tajnými informacemi. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nedávno po zhruba rok trvajícím šetření sdělil, že Clintonová neporušila zákon a není důvod ji stíhat. Ministerstvo zahraničí ale v této věci obnovilo vyšetřování.

- Jako studentka se Clintonová angažovala proti válce ve Vietnamu. Když už byla právničkou, zapojila se do práce výboru Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování aféry Watergate (1974).

- V době, kdy byl Clinton v úřadě, měla také ambice podílet se na prezidentské moci. Její rozsáhlá kampaň za systém všeobecného zdravotního pojištění ale skončila v roce 1994 fiaskem.

- Jako první dáma vypovídala před velkou porotou o aféře Whitewater - případech finančních podvodů kolem realitního podniku, kterého se s manželem účastnila. Obvinění ale nebyla vznesena.

- Je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014) o působení v Bílém domě a v diplomacii. Za zvukovou podobu knihy It Takes a Village (1997) byla oceněna Grammy v kategorii nehudební nahrávky.

- Česko navštívila Clintonová několikrát, například v roce 2010 zde byla spolu s Obamou přítomna podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. Koncem roku 2012 v Praze mimo jiné podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Temelína.

Témata:  Hillary Clintonová,  prezident USA,  volby v USA