Role zemí V4 roste: Rozhodneme o osudu Česka v EU?

Těžké časy

Analýza připomíná, se před několika dny premiéři zemí V4 opět sešli na společném jednání o rozhodnutí Velké Británie odejít z EU. Již 29. června, několik dní po samotném hlasování, se sešli poprvé a shodli se na potřebě „dramatických reforem" EU a jejích institucí. K podobnému závěru došli i nyní.

Podle analýzy není ani tak překvapivé, že se členské země snaží blok přimět ke změně, ale fakt, že tak činí právě země V4. „Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko EU, která jim pomohla po pádu Sovětského svazu přejít od komunismu, obecně podporovaly," podotýká.

Členské země V4 přitom na vstupu do EU vydělaly a ze členství těží. „Její členové jsou mezi hlavními příjemci fondů EU na rozvoj a zemědělství a v letech těsně před vstupem a po něm prodělaly vysoký růst ekonomiky. Poslední roky se ale pro V4 ukázaly být těžší," upozorňuje s ohledem na finanční krizi v roce 2008, migrační krizi a zpomalování ekonomiky.

Návrat moci národním vládám

Brexit, rozhodnutí Velké Británie z EU vystoupit, se pro V4 stal pomyslnou poslední kapkou. „Slovensko je jedinou zemí V4 v eurozóně a všechny členské země doufaly, že jim Velká Británie, která do měnové unie také nespadala, pomůže obhájit jejich pozici. Ačkoliv jsou země V4 obecně se svým členstvím v EU spokojeny, mají zároveň obavy před kroky, které by blok změnily v jakýsi federální superstát," vysvětluje analýza.

„Tyto země si přejí, aby EU byla nástrojem politické, ekonomické a bezpečnostní spolupráce, který by ale neměl zasahovat do suverenity národních vlád. Všechny země V4 tak podporovaly výzvy bývalého britského premiéra Davida Camerona k návratu moci z EU a umožnění národním parlamentům vetování rozhodnutí EU."

Když nyní Velká Británie EU bude opouštět a Cameron již premiérem není, země V4 podle analýzy zřejmě jeho roli převezmou a budou v jeho výzvách pokračovat – Jaroslav Kaczyński, který stojí v čele vládnoucí strany Právo a spravedlnost, již oznámil, že Polsko hodlá vypracovat návrh nové smlouvy EU, která by snížila moc Bruselu a vrátila ji do rukou národních parlamentů. Tento návrh by podle analýzy ostatní země V4 mohly podpořit.

Další osud EU

„Teoreticky tak britské referendum pro země V4 vytvořilo prostor k předkládání vlastních požadavků, jaké dříve předkládala Británie, přičemž jako páku mohou použít hrozbu vlastních referend," uvádí analýza.

Zároveň ale upozorňuje, že by země V4 mohly narazit na problém relativně malé velikosti členských státu, což by znamenalo, že si v EU budou muset najít další spojence.

„Podle toho, jaké změny navrhnou, by V4 mohla najít spojence pro opatření, která by oslabila Evropskou komisi, například v Dánsku, Švédsku, nebo dokonce Nizozemí a Rakousku. A s ohledem na politický vývoj by se vize V4 pro EU mohla stát hlavním názorovým proudem. Ačkoliv jsou země V4 v mnoha ohledech považovány za okrajové členské země EU, mohly by tedy v mnoha důležitých směrech určit její budoucnost," dodává.

Témata:  EU,  Česká republika,  Visegradská čtyřka