Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se bude bojovat v budoucnosti? Na laserové zbraně zapomeňte

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: U.S. NAVY

Austin - Mezi světovými velmocemi probíhá souboj především v oblasti vývoje hypersonických raket. Analýza společnosti Stratford se zamýšlí nad tím, jak bude vypadat další závod ve zbrojení.

Předpověď společnosti Stratford uvádí, že ačkoliv je projekt, produkce a sestavení hypersonických raket drahá a technicky komplikovaná práce, stává se stále dostupnější. Prvními zeměmi, které by tyto dalekonosné rakety mohly do roku 2025 zahrnout do svého arzenálu, jsou USA a Čína. O pár let později potom Rusko. Jakmile k tomu dojde, bude to znamenat revoluci v určitých oblastech válečnictví.

"Nové nadzvukové rakety jsou velmi přesné a rychlé a dnešní protiraketová obrana by byla vůči nim neefektivní. Rusko, Čína a USA nyní bojují o to, kdo je nasadí jako první. A jak poroste napětí, poroste také riziko preventivních útoků mezi těmito rivaly," popisuje analýza.

Jsou zhruba pětkrát rychlejší než rychlost zvuku a jen několik dalších člověkem vyrobených přístrojů dokáže dosáhnout této rychlosti. "V poslední době se pozornost výzkumu nadzvukových technologií posunula směrem k vývoji raket, ale některé problémy je stále třeba překonat, aby se se staly skutečností," uvádí analýza.

Prvním problémem je náročnost vytvoření zbraně, která dosáhne takové rychlosti a odolá tlaku a teplotám. A čím delší je let, tím těžší to je. Zadruhé je v takové rychlosti vozidlo citilivé na změny a to vede k nestabilitě raketového draku během letu. A vzhledem k rychlosti je méně času na nápravu. A navíc se letová dráha často neshoduje s vědeckou předpovědí vytvořenou na základě pozemních testů a teoretických modelů, což prodlužuje vývoj.

"Navzdory těmto překážkám mají nadzvukové rakety i značné výhody. Jejich rychlost umožňuje rychlejšího dosáhnutí svých cílů než v případě ostatních raket a lépe proniknou do systémů nepřátelské obrany. Ty s možnostmi bezmotorového létání mohou také pokrýt velké vzdálenosti. Umožnilo by to tak určité zemi udeřit na další z větší vzdálenosti. Jsou také přesnější než tradiční balistické střely a mohou nést i jaderné hlavice," upozorňuje analýza.

Z teorie do praxe

Nebude však prý dlouho tvrat, než si nadzvukové rakety najdou cestu z laboratoří na bojová pole. "Hlavní generál USA oznámil, že americké letectvo plánuje mít funkční testovací prototypy připraveny do roku 2020. Provedli již čtyři experimentální lety X-51 s nadzvukově řízenou střelou mezi roky 2010 a 2013. Dva měly být úspěšné," uvádí.

A nezaostává ani Čína. V roce 2014 podle analýzy se uskutečnily tři testy DF-ZF vozidla pro nadzvukové střely a loni proběhly další tři. A také Rusko vyvíjí vlastní nadzvukové sestupové vozidlo, Yu-71. Zatím proběhl jeden test v roce 2015, při kterém se objevila porucha. Nicméně nedávný test nadzvukové rakety Zirkon 3M22 proběhl bez problému a další se plánují na příští rok.

"Povaha boje se tak změní. Protiraketové obranné systémy budou čelit nadzvukovým letům a cíle tak (zejména velké námořní lodě) budou náchylnější k útoku. A mezitím by se vývoj mohl zaměřit na vysoce výkonné lasery či mikrovlny jako možný způsob obrany. Ale nejlepší obrana je zničení raket ještě před nárazem a zvýší se tak také důraz na plánování útočné akce," zamýšlí se analýza. Podle ní tak nadzvukové rakety naruší rovnováhu mezi světomými jaderných velmocí, neboť přispějí k větší nejistotě a nestabilitě.

Témata:  zbraně rakety armáda U.S. ARMY

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.