Odchod Británie z EU přinese zklamání, varuje profesor

Boj proti globalizaci

Bogdanor připomíná, že rozhodnutí Velké Británie opustit EU v mnoha ohledech vzešlo ze snahy lidí vyjádřit protest proti rostoucím silám globalizace.

„Voliči, kteří se kvůli globalizaci cítili opuštěni a kteří se cítili pod tlakem kvůli imigraci, vyjádřili zoufalou touhu po ochraně od neústupných sil ekonomického liberalismu. V současných ekonomických a politických podmínkách Velké Británie je ale bohužel pravděpodobné, že jejich volání o pomoc zůstane bez odpovědi," varuje profesor.

Obavy o národní suverenitu se podle něj masivně zintenzivnily poté, co v roce 2004 do EU vstoupily postkomunistické země Střední a Východní Evropy včetně České republiky – jejich vstupu do EU totiž nadcházela hromadná migrace z těchto zemí.

„Tato migrace by byla úspěšně absorbována, kdyby ale nedošlo ke krachu v roce 2008, krizi, která od základu změnila politiku jak Velké Británie, tak evropského kontinentu," vysvětluje.

Růst nacionalismu

Rok 2008 se tak podle něj stal bodem zlomu, po kterém se do popředí dostala otázka národní identity a nacionalismu. Jak připomíná, v roce 2015 v obecných volbách Velké Británie výrazně posílily pouze dvě strany – UKIP, strana, jejíž cílem bylo vystoupení Británie z EU, a Skotská národní strana, která se snaží zasadit o vystoupení Skotska z Británie.

„Obě tyto strany zdůrazňují otázku identity nad otázkou ekonomiky. Nestěžující si, že jejich oponenti nejsou dostatečně pravicoví nebo levicoví, ale že nejsou dostatečně britští nebo skotští," podotýká profesor.

Otázky národní identity jsou podle něj nejvíce silné mezi lidmi, kterých se situace přímo dotkla – například mezi mladými lidmi, kteří po škole nemohou najít práci, nebo komunitami, které utrpěly úpadkem výrobního průmyslu. Zcela jiná je ale situace v rámci elity, která z imigrace těží a která je podle Bogdanora silně internacionalistická.

Velké zklamání

„Hlasování v referendu tak v podstatě bylo hlasem hněvu obětí globalizace. Hlasováním pro odchod chtěli získat ochranu před tržními silami, které je, jak věřili, připravovaly o práci a snižovaly jim platy. Ze všeho nejvíce chtěli omezení imigrace z EU. Ale opět je nepravděpodobné, že by dostali to, co chtějí," varuje Bogdanor.

Upozorňuje, že krom členů strany UKIP chtěla většina konzervativních politiků, kteří za odchod bojovali, spíše za efektivnější verzi tržní ekonomiky, kterou by EU neomezovala. „Nejsou proti globalizaci, ale proti sociální ochraně," vysvětluje.

Pokud chce Británie ekonomicky přežít, tento přístup navíc bude podle profesora nutností. Ačkoliv tak mnoho lidí hlasovalo pro odchod z EU na základě populistických slibů o nulové imigraci, toto přání se jim zřejmě nesplní.

Nové kroky, které bude Velká Británie pro další liberalizaci trhu nucena učinit, by pak tyto voliče ještě dále zasáhly. „Namísto získání úkrytu před ekonomickými silami světa tak průměrný volič brexitu zjistí, že je ještě zranitelnější. Nebude mít jinou možnost než v tomto mnohem drsnějším ekonomickém prostředí plavat, nebo se utopit," dodává.

Témata:  Brexit,  Velká Británie,  EU