Migrantům se v Evropě nelíbí, stěžují si na otřesné podmínky a prchají. To nemůžeme dopustit, varuje analýza

Squireová na stránce platformy Open Democracy poukazuje na to, že „hrozivá evropská politika zastrašování nechává tyto lidi v právním a sociálním vakuu, zatímco většina zvažuje útěk z místa, které předtím považovala za oblast, kde panuje bezpečnost a právo".

Poukazuje na to, že v roce 2015 uvažovala řada migrantů, že se vydá z Istanbulu do Evropy. Jenže letos je to prý jinak. Někteří zvažují, že půjdou různými alternativními cestami, protože se změnila vízová pravidla pro Syřany, hranice jsou více hlídané, balkánská cesta je zavřena, vznikla dohoda mezi EU a Tureckem a v Řecku vznikají hotspoty. Mnozí proto v Turecku prostě uvízli. A někteří už do Evropy ani nechtějí.

Uprchlíc v Turecku nemají základní lidská práva

„Podmínky, ve kterých lidé po útěku do Evropy žijí, jsou v mnoha ohledech katastrofální. Lidé často utíkají před násilím, konflikty, represí a extrémní chudobou. Navíc jednotlivci často zažívají další násilí, konflikty, represe a chudobu na cestě a v tranzitních či sousedních regionech. Turecko je jedním z těchto míst. Lidé, kteří tam přijedou, buď nejsou schopni najít si práci, nebo čelí pracovnímu vykořisťování kvůli jejich nejistému stavu. Nedávné výzkumy ukázaly, že v Turecku není plněna celá řada základních práv," píše v analýze výzkumnice.

Poukazuje například na případ Afghánky (21), která utekla od manžela, který ji bil. Do Turecka se dostala těsně před zavřením dohody mezi EU a Tureckem. V Turecku sice zatím zůstává, nemá ale dost peněz, přestože dlouhé hodiny pracuje v tamní továrně. Obává se, že nakonec skončí u prostituce. Právě kvůli takovým přápadům je podle Squireové třeba dohodu o uprchlících mezi Ankarou a Bruselem odsoudit.

Jak daleko je Evropa ochotná zajít?

Za důležité považuje upozornit na špatné podmínky v Turecku. Zdůrazňuje však, že i EU poskytuje uprchlíkům „katastrofální podmínky". Poukazuje na nedávné zprávy o špatné situaci v táborech v Řecku, severní Francii, Německu i v dalších zemích. „Jak daleko je Evropa ochotná zajít v plnění odstrašující agendy v oblasti migrace? A jak dlouho bude trvat, než uzná, že je nutná nová agenda?" ptá se autorka studie.

Cituje také mladého Afghánce, který si říká Akbar. Ten tvrdí, že „Evropa už není vhodným místem pro uprchlíky". Mladík žije v Istanbulu, jeho kamarádi se však jako nezletilí uprchlíci už v roce 2012 dostali do Švédska. Akbar o to také několikrát pokusil, ale byl vždy chycen. Naposledy se o to pokusil na konci loňského roku.

Teď pracuje za velmi nízký plat a je stále více frustrovaný z čekání na výsledky azylové řízení. Chtěl se proto po vzoru dalších přátel pokusit dostat po moři do Řecka. Jenže když to jeho přátelé z Istanbulu zjistili, přesvědčili ho, aby to nedělal, protože cesta je nebezpečná. A tak se rozhodl zůstat v Turecku.

Uprchlíci chtějí z Evropy utéct

Toto rozhodnutí ale podle výzkumnice ukazuje, že neexistující možnost dostat se do Evropy legálně, žene lidi do náručí pašeráků. Evropská strategie zastrašování tak podle ní přímo podporuje převaděče a podporuje katastrofální podmínky, jako jsou ty, ve kterých Akbar žije. Lidé navíc často uvíznou přímo na migračních trasách.

Evropská agenda podle Squireové vstupuje do nové fáze, kdy se uprchlíci snaží utéct z Evropy. „Paradoxně teď existuje mnoho lidí, kteří se snaží uprchnout z Evropy. Když lidé začnou uvažovat o útěku z Evropy a návratu do špatných podmínek v Turecku nebo do konfliktních oblastí, jako je Sýrie, musíme tento odstrašující přístup zpochybnit," burcuje autorka studie.

Její výzkumný tým podle ní „slyšel různé příběhy lidí, které naznačují, že běženci uvažují o návratu do oblasti konfliktů, násilí a represí, spíše než aby uvízli v katastrofálních podmínkách v Evropě". „Lidé nám opakovaně řekli, že bezpečnost a právo, které v Evropě čekali, prostě chybí," uvádí vedoucí projektu. Squireová spolu se svým týmem dospěla k názoru, že Evropa musí vypracovat nový program týkající se migrace, který „musí být založen na zhodnocení vlastního potenciálu spíše než na strategii odrazování nežádoucích lidí.

Témata:  uprchlíci,  EU,  Turecko