Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kaczyński jednal s Orbánem o uprchlících a EU po brexitu

Strana Právo a spravedlnost (PiS)
Strana Právo a spravedlnost (PiS)
Foto: pis.org.pl

Budapešť - Lídři vládnoucích stran Polska a Maďarska Jaroslaw Kaczyński a Viktor Orbán spolu dnes jednali o přílivu uprchlíků do Evropy či o budoucnosti Evropské unie bez Británie. Oba politici se bez přítomnosti médií sešli už v lednu v Polsku.

Podle polských médií se Orbán setkal s Kaczyńským v maďarském parlamentu a pak jej pozval na projížďku rychlým člunem po Dunaji. Polského politika na cestě doprovázeli členové vedení dolní komory polského parlamentu. Vicemaršálek Sejmu Ryszard Terlecki televizi TVP Info řekl, že politici jednali o situaci v Evropě „v kontextu krize, kterou prožívá EU z důvodu přílivu uprchlíků, brexitu a situace na Ukrajině".

Kaczyński sice nemá oficiálně v polské vládě vedené svou stranickou kolegyní Beatou Szydlovou žádnou funkci, je však považován za faktického vůdce země.

Po vítězství ve volbách se Kaczyńského strana Právo a spravedlnost (PiS) vydala podobnou cestou jako Orbánův Fidesz a snaží se posílit vládní kontrolu nad veřejnými médii či ústavním soudem. Také bližší spolupráce obou politických stran byla podle polských médií tématem jednání, k němuž se lídři nehodlají veřejně vyjadřovat.

Oba politici patří k hlasitým odpůrcům těsnější evropské integrace. Jediné velké téma, kde mají názory roudílné, je vztah k Rusku. Zatímco maďarský premiér prosazuje energetickou spolupráci s Moskvou a posiluje vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, šéf polských konzervativců považuje Rusko za bezpečnostní hrozbu pro svou zemi.

Témata:  Jaroslaw Kaczyński Viktor Orbán EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.