reklama

Policejní inspektor Thomas Utne Pettersen uvedl, že souhlasí s tím, že bohaté národy jako Norsko mají „etickou a morální povinnost" pomáhat lidem v nouzi. Jedním dechem ale dodává, že „xenofobie je ve vztahu k této skupině velmi racionální a opodstatněná".

Své stanovisko podle serveru Breitbart odůvodňuje výčtem pravidelných zločinů, kterých se migranti dopouští a se kterými se policisté musí denně vypořádávat - a to i v zemi, jako je Norsko, kam přichází výrazně méně přistěhovalců v porovnání se státy jako Švédsko a Německo.

Pettersen řekl, že v roce 2015 osobně podepsal materiály týkající se zadržení 2600 osob - 2200 z toho byli „cizí muži". V jednom z norských vězení - Ullersmo – podle něj polovinu všech vězňů tvoří cizinci, v roce 2014 to bylo jen 30 procent.

Důstojník také poukázal na počet norských dětí, které byly znásilněny migranty, včetně „afghánského žadatele o azyl odsouzeného za znásilnění norského dítěte" a „tří syrských žadatelů o azyl obviněných ze znásilnění dvou norských dětí". Aby své názory podepřel, citoval studii, která byla provedena v Oslu, a podle které „9 z 10 lidí, kteří byli odsouzeni za násilí páchaném na dětech, jsou imigranti".

Mnozí se podle něj domnívají, že jsou tato čísla nadnesená. I v tomto případě poukazuje na zkušenosti z praxe. „Za poslední roky jsem se setkal s 89 případy domácího násilí, 82 z nich se dopustili migranti. Zákony ale neumožňují odebrat těmto násilníkům sociální dávky. Dokonce dostávají peníze, i když žijí v zahraničí," uvedl policista s tím, že takový stav prostě není udržitelný.

Servítky si policejní šéf nebral ani s politiky. Ti podle něj „otevřeli dveře k masové migraci". Uvedl také, že „ženy a děti jsou obětovány na oltář ministerstva kvůli azylu a uprchlíkům". Politici podle něj loni v létě usilovali o to „přeplatit se navzájem" v tom, kolik žadatelů o azyl země mohou přijmout. Dodal, že kdyby politici byli více zakořeněni v „realitě", viděli by již dlouho před tím, že příchod více migrantům „povede k většímu počtu znásilnění a jiných závažných přestupků".

Odsoudil také krytí trestných činů migrantů v celé Evropě - zejména v německém Kolíně nad Rýnem. „Takové utajování je podle mého názoru zrada veřejnosti. Veřejnost má právo vědět, čemu policie čelí tváří v tvář - nemluvě o tom, kdo se dopouští většiny trestných činů," uvedl. Na závěr dodal, že není tak znepokojen xenofobií v Norsku, ale spíše tím, že se „více lidí neobává" kriminality migrantů a žadatelů o azyl.