reklama

"Smrt Islama Karimova podle zdrojů Fergany nastala v 15-16 hodin taškentského času (12:30 SELČ)," napsala uzbecká agentura v pondělí pozdě večer a zároveň zveřejnila nekrolog vůdce.

První informaci o zřejmě vážných zdravotních problémech prezidenta sdělila uzbecká vláda v neděli, když bez bližších podrobností oznámila, že Karimov byl hospitalizován a podle specialistů jeho "zdravotní prohlídka a další ošetřování zaberou nějaký čas". V pondělí pak Karimovova dcera upřesnila, že její otec v sobotu ráno utrpěl krvácení do mozku.

Islam Karimov je hlavou Uzbekistánu, nejlidnatější středoasijské postsovětské republiky, od roku 1989. Tehdy se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu a v roce 1990 byl Nejvyšším sovětem země zvolen do funkce prezidenta. V prosinci 1991 zvítězil v prvních přímých prezidentských volbách.

Referendum v roce 1995 rozhodlo o prodloužení jinak pětiletého mandátu až do roku 2000, kdy se konaly druhé prezidentské volby, které Karimov opět jasně vyhrál. Stejně tak byl zvolen v roce 2007 a naposledy loni. Vždy získal přes 90 procent hlasů a volby byly pokaždé terčem kritiky mezinárodních organizací včetně OBSE.

Nevládními organizacemi býval Karimov označován za jednoho z nejtvrdších a současně nejdéle vládnoucích současných světových diktátorů a za představitele represivního režimu, který utlačuje, zavírá či vyhání ze země své občany, které považuje za politické oponenty.

Na druhou stranu Západ Uzbekistán vždy oceňoval za to, že plní funkci bariéry bránící průniku islamistů z Afghánistánu. Po útocích na Spojené státy z 11. září 2001 se Uzbekistán zařadil do světové protiteroristické koalice a USA měly na jeho území vojenskou základnu. Na území Uzbekistánu působilo několik radikálních skupin, například na Taliban napojené Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU), a v roce 1999 Karimov přežil údajný pokus o atentát. Po povstání v Andižanu Uzbekistán v reakci na kritiku uzavřel americkou základnu Chanabad u města Karši, ale poté se vzájemné vztahy začaly znovu oteplovat.

V roce 2014 měl Karimov navštívit Českou republiku, proti se však postavili zástupci nevládních organizací a ze setkání s ním se nakonec omluvili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministři i vedení hlavního města. Uzbekistán poté Hrad požádal o odložení návštěvy.

Převážně muslimský Uzbekistán, jehož chloubou jsou historická centra Hedvábné stezky Samarkand a Buchara, je nejlidnatější zemí z bývalých středoasijských republik Sovětského svazu. Má přes 31 milionů obyvatel, země je téměř šestkrát větší než ČR.