Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Smutek v Uzbekistánu: S rezidentem Karimovem (†78) se rozloučily tisíce lidí

Islam Karimov
Islam Karimov
Foto: kremlin.ru

Taškent - Prezident Uzbekistánu Islam Karimov skutečně zemřel. Pohřební kolona projížděla centrem metropole, s hlavou státu se přišly rozloučit tisíce lidí.

Prezident vládl od roku 1989 a skoro polovina z 32 milionů obyvatel se narodila za jeho vlády. Mnoho truchlících vyprovázelo prvního prezidenta na poslední cestě květinami, převážně rudými růžemi.

Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijajev, což je považováno za silný signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.

Karimov, který po mozkové mrtvici zemřel v pátek ve věku 78 let, bude dnes pohřben ve svém rodném městě Samarkandu.

Kritici vyčítali Karimovi falšování výsledků voleb, rozsáhlou korupci a potlačování lidských práv. Za jeho vlády byla běžná cenzura médií, zatýkání, mučení a dokonce zabíjení politických konkurentů a disidentů.

Podle zpráv amerického ministerstva zahraničí dokonce Karimovovi muži umučili v roce 2002 dva disidenty tím, že je uvařili zaživa. V květnu 2004 zase uzbecké bezpečnostní síly při potyčkách s protestujícími zmasakrovaly ve městě Andižan stovky odpůrců režimu. Podle oficiálních údajů zemřelo 182 lidí, objevují se ale i odhady, že celkem zahynulo na 3 000 odpůrců Karimova, které vojáci pohřbili do neoznačených masových hrobů.

Třicetimilionový Uzbekistán je druhým největším producentem bavlny, významným vývozcem zlata, uranu a zemního plynu. Ačkoliv je muslimským státem, jedná se o sekulární republiku, jejíž vedení se mnohokrát stalo terčem teroristických útoků. Uzbekistán má nejsilnější armádu ve střední Asii.

Témata:  Uzbekistán Islam Karimov

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.