Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová otevřela dveře Německa migrantům. Udělala by dnes něco jinak?

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová před rokem otevřela brány Německa příchozím migrantům mířícím do Evropy. V rozhovoru pro deník Bild nyní uvedla, že i po roce by se zachovala úplně stejně.

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová by dnes na migrační krizi reagovala stejně jako před rokem. Uvedla to v rozhovoru pro německý deník Bild, ze kterého cituje agentura DPA.

V těchto dnech je to přesně rok od doby, kdy Merkelová proslula výrokem: "My to zvládneme." Dnes tvrdí, že tehdy nešlo o to, "aby se hranice otevřely pro všechny, ale aby nezůstaly zavřené pro ty, kteří k nám přišli pěšky v obrovské humanitární nouzi z Maďarska".

Merkelová také odmítla tezi, že je její rozhodnutí obecně vnímáno jako pozvání a povzbuzení pro migranty, aby přišli do Německa. "Už v polovině srpna vyslovil spolkový ministr vnitra prognózu, že v roce 2015 musíme počítat s 800.000 uprchlíky," uvedla Merkelová.

Tuto prognózu však "například převaděči v Afghánistánu zneužili a interpretovali ji jako připravenost Německa přijmout 800.000 Afghánců a následně ji mnozí nesprávně pochopili," dodala Merkelová.

Kancléřka také obhajovala migrační dohodu s Tureckem, přičemž tvrdila, že právě jí je třeba nejvíce vděčit za oslabení migračního proudu, a nikoli uzavření takzvané balkánské trasy. "Mnohého se dosáhlo, ale krize ještě zdaleka není zažehnána," dodala Merkelová.

Témata:  Angela Merkelová Německo uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy