Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová otevřela dveře Německa migrantům. Udělala by dnes něco jinak?

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová před rokem otevřela brány Německa příchozím migrantům mířícím do Evropy. V rozhovoru pro deník Bild nyní uvedla, že i po roce by se zachovala úplně stejně.

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová by dnes na migrační krizi reagovala stejně jako před rokem. Uvedla to v rozhovoru pro německý deník Bild, ze kterého cituje agentura DPA.

V těchto dnech je to přesně rok od doby, kdy Merkelová proslula výrokem: "My to zvládneme." Dnes tvrdí, že tehdy nešlo o to, "aby se hranice otevřely pro všechny, ale aby nezůstaly zavřené pro ty, kteří k nám přišli pěšky v obrovské humanitární nouzi z Maďarska".

Merkelová také odmítla tezi, že je její rozhodnutí obecně vnímáno jako pozvání a povzbuzení pro migranty, aby přišli do Německa. "Už v polovině srpna vyslovil spolkový ministr vnitra prognózu, že v roce 2015 musíme počítat s 800.000 uprchlíky," uvedla Merkelová.

Tuto prognózu však "například převaděči v Afghánistánu zneužili a interpretovali ji jako připravenost Německa přijmout 800.000 Afghánců a následně ji mnozí nesprávně pochopili," dodala Merkelová.

Kancléřka také obhajovala migrační dohodu s Tureckem, přičemž tvrdila, že právě jí je třeba nejvíce vděčit za oslabení migračního proudu, a nikoli uzavření takzvané balkánské trasy. "Mnohého se dosáhlo, ale krize ještě zdaleka není zažehnána," dodala Merkelová.

Témata:  Angela Merkelová Německo uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

26. března 2026 14:40

Trumpova rozsáhlá manipulace. Prezident má vliv na ceny komodit či akcie

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy