Merkelová se po dlouhé době ozvala. Řekla lídrům, co by měli dělat

Byla Merkelová vůči Moskvě příliš shovívavá? Mohla její politika přispět ke konfliktu na Ukrajině? A co by se stalo, kdyby v roce 2008 neblokovala vstup Ukrajiny do NATO? Merkelová tvrdí, že tento krok byl nezbytný, protože jinak by válka vypukla ještě dříve.

"Bylo mi jasné, že by prezident Putin nenechal Ukrajinu vstoupit do NATO bez vojenské reakce," říká Merkelová a dodává, že Ukrajina tehdy nebyla připravená na obranu, jako tomu bylo v roce 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím však nesouhlasí a rozhodnutí Merkelové označuje za "zásadní chybu", která podle něj posílila Rusko.

Merkelová, která se s Putinem setkávala pravidelně po dvě desetiletí, vyjádřila obavy z jeho opětovných hrozeb použitím jaderných zbraní. Zdůraznila, že je třeba udělat vše pro to, aby se zabránilo jejich použití, přičemž ocenila i nedávná vyjádření Číny, která se postavila proti použití těchto zbraní. Připomněla však, že Rusko je spolu s USA jednou z největších jaderných mocností a že tato hrozba je děsivá.

Merkelová je často kritizována za rozhodnutí učinit Německo závislé na ruském plynu. Dva plynovody spojující přímo Německo a Rusko byly klíčovým projektem, který podle kritiků, včetně Zelenského, Kremlu umožnil využívat energii jako geopolitickou zbraň. Merkelová však obhajuje svůj přístup jako snahu o zachování mírových vztahů s Ruskem a zároveň ochranu německých hospodářských zájmů.

Nicméně po ruské invazi na Ukrajinu se tyto kroky ukázaly jako problematické. Německo bylo nuceno hledat nové, dražší zdroje energie, což poškodilo průmysl a zhoršilo ekonomickou situaci.

Rok 2015 byl dalším klíčovým bodem její vlády, kdy Merkelová umožnila vstup více než milionu uprchlíků do Německa. Tento krok získal chválu od osobností jako Barack Obama, ale zároveň vedl k nárůstu krajně pravicové strany AfD, která se dnes těší silné podpoře.

Merkelová si za tímto rozhodnutím stojí a zdůrazňuje, že jediným řešením, jak omezit nelegální migraci, je investovat do Afriky a zlepšovat tamní životní podmínky. S tím však evropské vlády vzhledem ke slabým ekonomikám váhají.

I v Německu je Merkelová kritizována za to, že místo dlouhodobých reforem pouze "řídila" jednotlivé krize. Investice do infrastruktury, digitalizace či vzdělávání byly odloženy ve prospěch udržení vyrovnaného rozpočtu. Německo, kdysi považované za motor Evropy, je nyní označováno za "nemocného muže Evropy".

S blížícím se možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu poskytla Merkelová evropským lídrům radu, jak se s ním vypořádat: "Je důležité mít jasno ve svých prioritách, prezentovat je otevřeně a nenechat se zastrašit." Přesto uznává, že současná situace je mnohem složitější než během její éry.

Merkelová, která dnes vede spíše klidný život mimo politiku, tvrdí, že po moci ani politice netouží. Když ji však světoví lídři kontaktují s žádostí o radu, ráda pomůže. 

Témata:  válka na Ukrajině,  Donald Trump,  Angela Merkelová