Někdejší dlouholetá šéfka německé vlády čelí kritice, že největší evropskou ekonomiku učinila příliš závislou na ruském plynu. Merkelová zdůraznila, že politiku je třeba vnímat v kontextu dané doby.

Německo a další evropské státy se snaží ukončit svou závislost na ruské ropě a plynu poté, co Rusko vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Loni pocházelo 55 procent plynu importovaného do Německa z Ruska, což byl částečně důsledek upevňování obchodních vztahů s Ruskem a podpory kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 za Merkelové, a to i po anexi Krymu v roce 2014.

"Vždy konáte v době, v níž se nacházíte," řekla Merkelová novinářům v portugalské metropoli, když byla tázána na politiku své vlády vůči Rusku. Merkleová, která se stáhla z politiky loni po 16 letech v kancléřství, řekla, že nikdy nevěřila myšlence "Wandel durch Handel", tedy tomu, že lze docílit změny prostřednictvím obchodu.

"V tomto ohledu vůbec nelituji rozhodnutí, spíš se domnívám, že to bylo správné v dobové perspektivě," řekla exkancléřka. Dodala, že levný ruský plyn Německu umožnil pokračovat v utlumování výroby energie z jádra a uhlí. Nyní však Berlín tyto plány odkládá, protože se snaží nahradit přerušené dodávky plynu z Ruska.

Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ani nebyl uveden do provozu. "Tato brutální ruská invaze přinesla změnu. Toto je bod obratu," poznamenala Merkelová k německé energetické politice. Podle ní je úkolem pro nynější německou vládu v čele se sociálním demokratem Olafem Scholzem, aby se s tím vypořádala.