Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Země V4 chtějí na summitu o budoucnosti EU postupovat jednotně

Beata Szydlová, strana Právo a spravedlnost
Beata Szydlová, strana Právo a spravedlnost
Foto: pis.org.pl

Krynica (Polsko) - Země visegrádské skupiny (V4; Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko) chtějí příští týden na summitu o budoucnosti Evropské unie postupovat jednotně.

Premiéři zemí V4 se na tom shodli na dnešním společném jednání v polské Krynici. Evropská komise by se neměla zabývat politikou, řekla k tomu polská premiérka Beata Szydlová.

Ve slovenském hlavním městě bude příští týden 27 unijních členů již bez účasti Londýna řešit další směřování evropského bloku v reakci na výsledek britského referenda, podle něhož má země opustit EU.

"Chceme tam mít společné stanovisko. V4 je velkým subjektem s velkými ambicemi a potenciálem," řekla Szydlová na tiskové konferenci v Krynici.

Unie by se podle premiérů měla rozvíjet a být blíž občanům. Předseda české vlády Bohuslav Sobotka v této souvislosti řekl, že EU musí přijít s konkrétními opatřeními. "Musí jít o hmatatelné výsledky, které pocítí i občané," řekl. V rozhovorech s ostatními premiéry zdůraznil i téma možného vzniku společné evropské armády, který prosazuje.

Špičky zemí V4 také vyzdvihli potřebu, aby se unie poučila ze svých chyb. "EU je sice bohatá, ale slabá," řekl maďarský premiér Viktor Orbán.

Témata:  Visegradská čtyřka,  Beata Szydlová,  EU

Aktuálně se děje

27. září 2026 16:32

Odchod z domova? Tereza Kostková přiznala trápení

Herečka a moderátorka Tereza Kostková se vyrovnává s novou životní etapou spojenou s osamostatňováním svého syna. Její devatenáctiletý syn Antonín se nedávno přestěhoval k prarodičům. Ačkoli padesátiletá umělkyně synovo rozhodnutí přijala jako přirozenou součást dospívání, jeho odchod z domova ji bolel. Změnu v intenzitě jejich vzájemných setkání i důvodů, kvůli kterým ji syn potřebuje, však vnímá jako pochopitelný vývoj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.