Sofia - Až do nedávné doby většina migrantů přicházejících z Turecka do Bulharska zemí jen procházela, lidé se snažili pokračovat v cestě směrem do západní Evropy. Ale teď zjišťují, že uvízli v nejchudší zemi Evropské unie. Důvodem jsou přísnější hraniční kontroly zavedené od července, kvůli kterým je teď pro uprchlíky mnohem těžší vydávat se obvyklou trasou z Bulharska do Srbska a odtud dále na západ.
Irácký Kurd Azhuan Arhwanssara říká, že poté, co žil v místnosti s dalšími dvaceti lidmi v romském ghettu v Sofii, se letos v létě rozhodl zariskovat a pokusil se přejít do Srbska - ale byl chycen srbskou pohraniční stráží a poslán zpět. „Nepřišli jsme tak daleko, abychom se vzdali," vysvětloval 22-letý hudebník AFP v útulku pro migrnaty v Vrajdebně, okrajové části bulharského hlavního města. Nechce se vzdát svého snu a stále se touží dostat do „Anglie nebo v Kanady".
Ivan Penkov, ředitel v současné době přeplněného tamního útulku, řekl, že příběhy podobné tomu Arhwanssaru se v posledních týdnech opakují stále častěji. V srpnu se podle něj útulek se 320 místy zaplnil „ani ne za 10 dní". „Od července několik skupin přistěhovalců z našeho azylového centra zmizelo. Ale pak se vrátily poté, co se jim nepodařilo přejít do Srbska," vysvětluje Penkov.
Uprchlická centra jsou téměř plná
Snahy přejít na severu z Bulharska do Rumunska mohou být nebezpečné, protože to znamená, že se migranti musí dostat přes divokou řeku Dunaj, která označuje hranici mezi oběma zeměmi. Hraniční přechody jsou tu velmi vzácné. Začátkem tohoto týdne se na řece převrhl člun. Tři přistěhovalci se utopili a tři zmizeli, mezi nimi byly i děti.
Podle policejního náčelníka Dimitara Chorbadzhieva policie stále častěji objevuje také migranty ukryté v autech, kteří se snaží překonat most přes řeku mezi bulharským městem Ruse a rumunským městečkem Giurgiu.
Na konci května byla zaplněna asi jen pětina z celkového počtu 5,310 míst v bulharských centrech pro uprchlíky. Dnes jsou ubytovny téměř plné. „Předtím více než 90 procent z těch, kteří přišli do Bulharska, zase odešlo někam jinam. Nyní nemají kam jít," říká Georgy Voynov, právník Helsinského výboru.
Nechceme být nárazníkem mezi EU a Tureckem
V zemi tak podle odhadů uvízlo asi 10 tisíc uprchlíků, což je ale stále malé číslo v porobnání s Itálií (130 tisíc) nebo Řeckem (60 tisíc). Bulharská vláda však má obavy, že se stane „nárazníkovým pásmem" mezi Tureckem a zbytkem Evropské unie, a místem, kde migranti budou zůstávat. Uvedla to tamní ministryně vnitra Rumiana Bachvarovová.
Premiér Bojko Borisov chce hledat pomoc u dalších vedoucích představitelů EU, kteří právě jednají v Bratislavě. Borisov chce, aby mu země EU v první řadě pomohly zastavit migranty vstupují do Bulharska. Země již buduje bariéru z ostnatého drátu, která bude brzy chránit 259 kilometrů dlouhou hranici s Tureckem.
Prohlášení o solidaritě nestačí, my tady čelíme realitě
„Chci víc než prohlášení o solidaritě," řekl Borisov tento týden při návštěvě bulharské hranice s Tureckem. „Na summitu v Bratislavě budu trvat na okamžitém poskytnutí 160 milionů eur. Bulharsko má nárok na tyto peníze. Bulhaři to potřebují slyšet. Jsme unaveni z toho, že stále jen posloucháme: nejste sami, my jsme s vámi, společně můžeme udělat víc," přiznal premiér.
„Není možné, aby EU souhlasila s vyplacením 3 miliard eur Turecku, které není zemí EU, a nepomohla Bulharsku 160 miliony eur," má jasno Borisov. „Bulharsko chrání samo sebe a bere to velmi vážně. Není tu prostor pro žádnou naivitu, nejde o žádné evropské mlácení prázdné slámy. Zde čelíme realitě. Největším problémem pro EU je naivita, na nichž je založena politika Bruselu, která přivedla do Evropy více než jeden milion migrantů."
Související
17. prosince 2023 9:31
6. července 2023 15:35
2. dubna 2023 19:43
17. února 2023 16:11
10. prosince 2022 16:20
8. prosince 2022 17:30
